"Jak už bylo řečeno, na první pohled by se Klaudius a Makbeth mohli zdát stejní. Jejich společným rysem je nejen již mnohokrát zmíněná podlost, ale i bezmezná touha po moci, pro kterou jsou schopni čehokoli. Dalším takovým rysem je jejich stejný osud - jsou na konci tragédií oba zabiti a umírají s výčitkami svědomí. Jsou také zabiti člověkem, který o to nejvíce usiloval. U Klaudia však nejsou jeho výčitky svědomí a stud tak patrné jako u Makbetha. Nejen proto, že se Klaudius musí přetvařovat i před svými blízkými, ale i proto, že jeho zrádnost a jeho celková povaha je mu skutečně vrozena. V případě Makbetha by jeho podlost a zrádnost zřejmě nikdy nevyšla na povrch, nebýt věštby tří čarodějnic, nebýt jejich ujišťování, že je neporazitelný, a konečně nebýt následujícího nátlaku ze strany Lady Makbethové, bytosti ještě zrůdnější, než je Makbeth sám. I v tom je však velký rozdíl mezi Klaudiem a Makbethem. Makbeth je naváděn a hnán svou manželkou, která je vlastním původcem vražd. Klaudiovi ale naopak „stačí“ pouze jedna vražda k získání moci, protože je králův bratr a žádní jiní lidé mu v cestě na trůn nestojí. Žádní jiní kromě Hamleta, který ale svou pomstu připravuje tak, aby se o ní nikdo jiný nedozvěděl. Klaudius tedy „odstraní“ jen svého bratra, ale o to je tato vražda – bratrovražda – strašlivější. Naproti tomu Makbeth musí na své cestě k moci zavraždit lidí více, přičemž s každou další obětí vzrůstá jak jeho sebedůvěra, tak i víra v předpovědi čarodějnic. Klaudius vraždí tak, aby smrt vypadala jako přirozená, například jako uštknutí hadem, takže nepotřebuje z vraždy nikoho obviňovat. Makbeth ale vždy svede vraždu na někoho jiného a pak se snaží zabít i takového údajného a domnělého vraha, čímž samozřejmě škodí mnohem více lidem. Také se snaží podržet si trůn i pro své vysněné dědice, které ale nikdy nemá a mít nebude, takže musí zabít i svého přítele Banka, kterému čarodějnice předpověděly, že jeho syn bude dědicem trůnu. Ale i tak by se věštba splnit mohla, protože Bankův syn Fleance před vrahy svého otce uprchne. Klaudius je naproti tomu buď smířen s tím, že jeho nástupcem bude Hamlet, nebo se touto otázkou vůbec nezabývá."