"S p o l e č e n s t v í :
Termín společenství (Gemeinschaft, pospolitost) se často objevuje jako komplementární k pojmu společnost (Gesellschaft). Termíny Gemeinschaft Gesellschaft zavedl F. Tonnies jako označení dvou typů společenské vazby, společnosti. Východiskem Tonniesovy charakteristiky bylo rozlišení 2 druhů lidské vůle. Základem vazby typu Gemeinschaft je vůle, kterou Tonnies označil termínem Wesenwille (přirozená, organická vůle). Tento druh vůle Tonnies charakterizoval jeko psych. ekvivalent lidského těla, nebo jako princip jednoty života včetně myšlení. Jde o vůli, která plyne z hloubi lidského já nedostupného pro reflexi. Myšlení je nerozlučně spjato se životem, s city a celkem lidské zkušenosti.
Základem vazby typu Gesellschaft je vůle označená Tonniesem Kurwille (vůle arbitrální). Je to vůle, která je výtvorem samotného myšlení, je čímsi reálným pouze ve vztahu ke svému subjektu i když může být poznávána a proto rovněž uznávána jinými lidmi. Tento druhý typ vůle je výsledkem úvahy, kalkulace a osamostatněného myšlení. Oba druhy spojuje to, že jsou považovány za příčiny jednání či za dispozice k jednání. Přirozená (organická) vůle je základem jednání z vnitřní potřeby, arbitrální vůle je základem jednání zaměřeného na určité vnější cíle, k jejichž realizaci má vést.
Tonniesova teorie Gemeinschaft vychází z dokonalé jednoty lidské vůle jako prvotního či přirozeného stavu, který se udržuje i přes empirické rozdíly. Základem vztahů mezi jedinci jsou obecné závislosti plynoucí z rodových vlastností. Vůle každého jedince, odpovídající určitému tělesnému uspůsobení je spjata s vůlí jiných jedinců původem a pohlavím. Toto spojení se nejvýrazněji projevuje mezi matkou a dítětem, mezi mužem a ženou jako manželským párem a mezi sourozenci.
Přirozená jednota jakou je pokrevní pospolitost se rozvíjí a zkonkrétňuje v pospolitosti teritoriální jejímž výrazem je společné bydliště. Ta se postupně přeměňuje v pospolitost ducha, tj. ve společné jednání zaměřené jedním směrem a jednomyslné, což je nejvyšší druh pospolitosti.
Tonnies rozeznává 3 typy pospolitosti tohoto druhu příbuzenství, sousedství a přátelství. Sídlem a tělem příbuzenství je domácnost. Věci jsou zde společným a společně užívaným majetkem. Sousedství je charakteristické pro vesnickou komunitu, kde blízkost usedlostí či společné pozemky vytvářejí četné příležitosti ke stykům, vedou k tomu, že si lidé na sebe zvykají a intimně se znají, nutí ke vzájemné spolupráci apod.
Přátelství je podmínkou i důsledkem společné práce a jednotného způsobu myšlení, je na příbuzenství a sousedství nezávislé. Rodí se nejčastěji při vykonávání stejné nebo podobné profese. Aby mohlo vzniknout a upevnit se jsou zapotřebí svobodné a časté kontakty, k nimž nejsnáze dochází ve městě. V pospolitosti vystupují lidé jako osobnosti, nástrojem společenské kontroly jsou zvyky a tradice, ve svém jednání se řídí náboženskou vírou. Ekonomickým základem je kolektivní vlastnictví a v duchovní oblasti připadá významné místo umění."