1.	Starověká Indie

a) Přírodní podmínky
b) Harappská kultura
c) Védské období
d) Maurijská říše
e) Indická kultura a vzdělanost

2.	Starověká Čína

a) Přírodní podmínky
b) První státní útvary v Číně
c) Filozofické směry
d) Říše Čchin a říše Chan
e) Kultura, společnost a vzdělanost

" - Védy -
- vědění o tom, jak správně uctívat bohy
- podstatou všeho je oběť
- nejstarší památky z období 1500 – 1000 př.n.l.
- ke konci védského období vznikaly tzv. upanišady ( obsahují zcela nové představy a myšlenky ), základem víra v Nejvyššího ducha – bráhma, neosobní božstvo, které je přítomno ve všech živých tvorech jako jejich duchovní podstata – átman. Karma, neboli souhrn všech činů člověka, rozhoduje o jeho dalším údělu. Cílem je vrátit se zpět do nejvyššího ducha, stane se tak pouze tehdy, jestliže poznáte skutečnou pravdu o řádu, tj. podstatu života, vesmíru…
- z tohoto učení vycházejí 3 nejrozšířenější náboženství – buddhismus, džinismus a hinduismus
Buddhismus
Zakladatel buddhistického učení je Gautama Siddhártha ( 563-483 př.n.l ), dědic jednoho z kmenových náčelníků. Měl přízvisko Budha ( probuzený ).
Podstatou Buddhismu je vysvobození z procesu reinkarnací, tzn. dosáhnout vlastním přičiněním osobní blaženosti – nirvány.

• Džinismus
Zakladatel džinismu je Vardhámana Mahávíra ( 540-468 př.n.l ), zvaný Džina. Džinismus je velmi podobný Buddhismu, cílem je nalézt cesty, jak vysvobodit duši z neustálého koloběhu znovuzrození. Podle džinismu je duše na počátku neposkvrněná, postupně hřeší, a tím se znemožňuje její osvobození. Očistit duši lze pouze mnišským životem bez majetku a bez touhy po vlastnictví, meditací a studiem. Džinisté jsou přísnými vegetariány, proto si toto náboženství nezískalo oblibu u rolníků a pastevců."

Možné použít i jako velmi stručnou maturitní otázku.