1.	Angela McRobbie

2.	Stuart Hall

3.	Učebnice kulturálních studií

4.	Shrnutí hlavních myšlenek tetu

4.1.	Televizní vysílání

4.2.	Thatcherismus

4.3.	Multikulturalismus

5.	Zdůvodnění a popis zvoleného praktického problému

5.1.	Otázky Václava Moravce

6.	Aplikace prvků teorie na praxi

6.1.	Dopad pořadu na voličstvo

6.2.	Vyváženost mediovaných obsahů

6.3.	Reprezentativa hostů pořadu s ohledem na stranickou příslušnost

6.4.	Dramaturgie pořadu

6.5.	Vliv pořadu na diváka

7.	vlastní zhodnocení a doporučení

"Učebnice kulturálních studií Angely McRobbie je zasvěceným úvodem do široké problematiky dnes už etablované komunikační vědy. Kniha je uvedena nejslavnějším konceptem jednoho ze zakladatelů první školy kulturálních studií Birminghamského Centra Stuarta Halla – modelem televizní determinace, což je zároveň uvedení do oboru. Kapitoly věnované ostatním důležitým postavám kulturálních studií jsou velmi aktuálním

I. Shrnutí hlavních myšlenek textu
Text britské kulturoložky Angely McRobbie se primárně věnuje třem symptomatickým tématům díla Stewarta Hala (chronologicky), a to:
1. televizní vysílání
2. thatcherismus (autoritářský populismus) a
3. multikulturalismus

Televizní vysílání
Hall se v druhé polovině sedmdesátých let věnoval vztahu televizního vysílání a publika, a to zejména na poli politické komunikace (tehdy z marxistických pozic), je zde zmíněn koncept preferovaného čtení, který ve svých analýzách aplikoval. Zkoumal například působení ideologie v rámci politicky zaměřeného pořadu BBC v předvolebním období. Např. (ideologická) kontrola tématu v rámci pořadu (pomocí vizuálních a verbálních prvků). McRobbie uzavírá pěti charakteristickými znaky Hallova přístupu:
1. v důsledku společenských a politických změn se tematické spektrum televizních zpráv rozšířilo (o každodenní banální problémy)
2. jednotný pohled provozovatelů vysílání na kapitalismus a parlamentní demokracii coby nejpřirozenější formy vládnutí stojí na pevnějších základech než kdykoli předtím
3. v otázce jednoty by dnes dominoval multikulturalismus
4. (…) fundamentální třídní antagonismus byl vytlačen díky konsenzu, který mezi provozovateli vysílání a politiky panoval v otázce národní jednoty a zároveň – referuje-li dnes televize o společenském antagonismu rasy a rodu, zpravidla nereflektuje jeho strukturální příčiny ani důsledky
5. příčinou napětí mezi konsenzem a kvalitním televizním vysíláním (…) jsou změny v pohledu na vhodný obsah živé televizní debaty

Thatcherismus (autoritářský populismus)
Hall zkoumal příčiny velkého úspěchu konzervativní vlády Margaret Thatcherové. Vychází z teorie ideologie, hegemonie a konceptu artikulace. Tímto způsobem dochází k tomu, že spojením nesourodých prvků může dojít ke vzniku nové politické vize. Úspěch thatcherismu lze vysvětlit m.j. schopností identifikace a oslovení sféry „obyčejného života“ (což předchozí labouristický establishment ignoroval) a vnímáním mnohovrstevnatosti společnosti. Hallův termín „autoritářský populismus“ vyjadřuje synkrezi thatcheristických hodnot a jejich „komplexní jednotu“. Samotný autoritářský populismus pak stál v přímém protikladu k hodnotám konce 60. let a k levicovému radikalismu let 70.
V rámci studia thatcherismu se Hall odklání od původních marxistických pozic s tím, že:
- neexistuje přirozené sepjetí mezi jednotlivými ideologiemi a konkrétními určitými sociálními třídami
- v komplexních společnostech může mít ideologické úsilí (…) obrovské sociální dopady a reálně měnit podobu společnosti
- tato změna může být zcela nezávislá na ekonomických silách
Samotná analýza thatcherismu měla tři hlavní komponenty:
1. využití Gramsciho teorie hegemonie
2. teorie autoritářského populismu
3. poučení z thatcherismu"

Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, předmět Média jako politický aktér.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje několik fotografií, rozsah čistého textu je cca 5,5 stran.