"Úvod
Na toto téma jsem narazil úplnou náhodou, ale velmi mě zaujalo. Znalost těchto metod je užitečná snad všude – jak ve škole nebo v práci, tak i v osobním životě a ve vztahu. Ve všech možnostech vám pomůže schopnost ovlivňování ostatních. Každý den se většinou bavíme hned s desítkami přátel nebo cizích lidí a často od nich něco potřebujeme. Jak docílit toho, abychom snáze dostali to co chceme? To se vám pokusím prozradit v mojí práci. Může se také stát, že máte nějakého kolegu nebo spolužáka, který vás nemá příliš v lásce. I to vám ukážu, jak můžete změnit. Jak brzo uvidíte, jde občas hlavně o slovíčkaření. Ale i to, že ve své větě změníte jediné slovo může udělat opravdu hodně.
Někdo si může myslet, že je ovlivňování nefér vůči ostatním. Ale pravda je, že to dělá každý z nás a to denodenně. Dá se říct, že celý váš život závisí na ostatních. Všechno co doposud maté, i všechno, co teprve získáte nebo čím budete, je díky ostatním. Celý život je prostě o tom jak působíte na lidi kolem vás. Olivňování je součástí našich životů. Pokud byste namítali, že při ovlivňování bereme druhým možnost rozhodnout se podle sebe, tak v tom případě už mluvíme o manipulaci, nikoli o přesvědčování nebo ovlivňování. Na začátek bychom si tedy měli říct, v čem jsou přesně rozdíly mezi těmito třemi fázemi.
Pokud mluvíme o přesvědčování, tak to se dá definovat jako vědomá snaha o změnu postojů, názorů nebo chování druhých lidí nebo skupin osob při zachování svobodné volby . Důležitá tady je svobodná volba druhého, musí mít možnost s vámi nesouhlasit a říct „ne”. Pokud někomu přiložíte nůž na krk a budete po něm něco chtít, tak mluvíme o nátlaku
a ne o přesvědčování. Stejné to je třeba s cigaretami. Když na ně dáte nehezké obrázky orgánů a všeho možného a napíšete na ně něco, tak se snažíte ostatní přesvědčit, aby nekouřili. Když kouření zakážete, je to zase nátlak.
Když se budeme bavit o manipulaci, tak tu můžeme definovat jako přesvědčování
s využitím nečestných technik . Jedná se o to, že člověkem je manipulováno pomocí emocí. Někdo si myslí, že manipulace je veškerá komunikace nebo i to, když se na někoho jenom usmějete. To ale není pravda. Občas může být opravdu těžké najít hranici mezi přesvědčováním a manipulací. Jde také o úhel pohledu. To o čem si jeden myslí, že je čestné a v pořádku si může někdo jiný myslet, že je to bodlé a nefér.
Nakonec tu máme ovlivňování. O tom by se dalo říct, že je to vědomé nebo nevědomé působení na ostatní, které může (ale nemusí) vést ke změně jejich postojů, názorů a chování . Když teď tedy porovnáme všechny tři, tak můžeme říct, že přesvědčování zahrnuje čestné
i nečestné techniky. Tím pádem ovlivňování a manipulace jsou tedy podmnožinami přesvědčování. Ovlivňování jde o nejširší termín, protože může být vědomé, ale také to můžeme dělat, aniž bychom o tom vůbec věděli.
 
1 Dvě důležitá slova
Představte si, že si chcete pořídit nové auto. Nemáte ale příliš peněz na úplně nové,
a tak vyrazíte do autobazaru koupit si nějaké ojeté. Prodejce vám ukazuje krásný vůz, ale jeho cena je trochu vyšší, než jste ochotni zaplatit. Řeknete tedy prodejci, že jste si představoval auto za nižší cenu a on vám odpoví „ale má najeto pouze 30 000 kilometrů a je jen 2 roky staré”. Slovo „ale“ dost pravděpodobně vyvolá váš vzdor a to se vám samozrějmě moc nelíbí. Většinou to předznamenává nesouhlas nebo konflikt. Může se vám stát, že jakmile slyšíte slovo „ale“, tak přestáváte trochu vnímat zbytek věty a spíše už vymýšlíte protiargument.
Doporučuji tedy, pokud reagujete na něco, co řekl někdo jiný, zkuste se vyvarovat slovu „ale“ a zkusit použít nějakou jinou spojku nebo úplně přeformulovat větu. Toto slovo plodí většinou jenom konflikt a nesouhlas a může i zbytečně snížit vaši přesvědčivost.
Dočetl jsem se, že sociální psycholožka Ellen Langerová z Harvardovy univerzity udělala pozoruhodný experiment, když se svými spolupracovníky opakovaně zkoušela, jak moc jsou návštevníci knihovny ochotní tím, že se jich ptala, jestli ji pustí před sebe ve frontě na kopírku. První forma otázky byla prostá: „Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku?” Výsledkem bylo, že celých 60% lidí ji ustoupilo a nechali ji použít kopírku před sebou. Toto číslo se vám může zdát přehnané, ale není. Můžete si to samy zkusit třeba v nějakém obchodě ve frontě u pokladny. Sami potom uvidíte, že ve většině případů jsou ostatní ochotní a pokud nemáte zrovna plný košík, tak vás pustí před sebe.
Když něco chceme, měli bychom být schopni si o to říct. Dost často máme slušnou šanci, že nám ostatní ustoupí a dostaneme to. Co bývá jedinou překážkou? Je to strach
z odmítnutí. Ale řekněme si – co se stane, když nás někdo odmítne? V nejhorším skončíme, tam kde jsme byli, takže nic neztratíme.
Teď přejdeme k druhému typu otázky, která zní: „Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku, protože spěchám?” Najednou byla úspěšnost celých 94%! Vzrostla tedy o 57% narozdíl od prvního. Třetí typ otázky zněl: „Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku, protože musím udělat pár kopií?” Teď si možná říkáte „co je to za důvod, vždyť každý, kdo stojí frontu na kopírku, si asi potřebuje udělat kopie něčeho”. Přesto ji vyhovělo "