Obsah:

1.

Úvod 3

2.1	Tomáš Baťa 4

2.1.1

Stručný životopis 4

2.1.1.1

Sociální politika firmy v oblasti bydlení 5

2.1.1.2

Vydělávání ve firmě Baťa 6 – 7

2.1.1.2.1

Ubytování a rozvrh studentů 7 – 8

2.1.1.3

Péče o zdraví 8 – 9

2.1.1.4

Sociální oddělení podniku 9

2.1.1.5

Baťův podpůrný fond 9

2.1.1.6

Podpora rodin s dětmi 10

2.1.1.7

Motivace zaměstnanců 10 –11

3.

Závěr 12

4.	Přehled literatury a dalších zdrojů 13

"V roce 1924 založil učňovskou školu obuvnickou, ale kvůli narůstající výrobě se firma rozrůstala a on sám si uvědomil, že potřebuje i jinak orientované zaměstnance, než jen ševce. Proto 15. 9. 1925 byla zahájena Baťova škola práce pro chlapce
a v roce 1929 Baťova škola pro dívky. Na těchto školách vznikaly obory jako elektrikář, chemik, stavbař, koželuhy a jiné. Tímto vzděláním museli projít všichni studenti i ti, kteří se měli stát vedoucími pracovníky určitých úseků firmy. Postupem času vznikal třístupňový systém vzdělání, který se dělil na základní odborné školy, dvouleté průmyslové školy a vyšší průmyslové školy s maturitou. Jedinou podmínkou pro přijetí byla schopnost uchazečů se od 15ti let uživit sami a musí umět hospodařit s výdělkem. Do prvního ročníku se přihlásilo pouze 80 žáků, druhý rok trvání 326, v roce 1930 se přihlásilo 604 zájemců a každý další rok se hlásilo 10 000 uchazečů, přijatý byl každý 10. Zájem o tuto školu byl opravdu enormní. Průběh studie byl následovný: studenti přes den navštěvovali továrnu a večer večerní školu. V továrně tedy získávali praxi a večer informace. Při čemž za praxi byli odměňovaní mzdou. V prvním ročníku byla týdenní mzda ve výši 145 Kč, ve druhém ročníku 166 Kč a ve třetím ročníku 187 Kč. Tato mzda byla na tu dobu velmi slušná a stávalo se tak často, že studenti měli více peněz než jejich rodiče. Z toho vyplývalo, že rodiče se nesměli jakýmkoli způsobem starat o své děti a naopak. A to z důvodů, aby se studenti naučili hospodařit s penězi, uměli šetřit a nebo naopak je uměli investovat. Každý student měl své konto a druh účetní knížky. Mohlo by se zdát, že výuka končila koncem vyučování nebo koncem pracovní doby, ale tak tomu nebylo. Firma se snažila studenty vychovávat i mimo tato prostředí. Snažila se jim ovlivnit
a určovat jejich morálku a vztah ke společnosti, ve které žijí.

2.1.1.2.1 Ubytování a rozvrh studentů
Bydlelo se na internátech, zde byli studenti rozděleni podle profesí. Ubytování si studenti společně se stravou hradili sami a zbytek peněz z výplaty měli jako kapesné.
Vstávalo se zde v půl 6, následovala rozcvička, hygiena a pak snídaně. Od 7 hodin byl nástup ve fabrice, kde pracovali až do poledne. A po poledni a dvou hodinách osobního volna se sem opět vraceli a pracovali až do 5 večer. Od 5 hodiny byla večeře a od 6 večerní studium. Některé předmět si studenti mohli sami navolit a jiné byli povinné. Mezi povinné předměty patřily cizí jazyky, zejména německý jazyk
a anglický jazyk, účetnictví."

Práce obsahuje fotografie o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ