4.

Trh práce

4.1

Úvod

4.2	Dělení trhu práce

4.3	Nabídka a poptávka

4.4

Mzda

4.5	Předpisy upravující situaci na trhu práce

5.	Nezaměstnanost

5.1	Pojem nezaměstnanosti

5.2	Druhy nezaměstnanosti

5.3	Podpora v nezaměstnanosti

5.4	Zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb.)

6.

Závěr

7.	Literatura:

8.

Přílohy

8.1	Dohoda o provedení práce

8.2	Sazby minimální mzdy

" 5.3 Podpora v nezaměstnanosti

Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zároveň ji aktivně hledají nebo se účastní rekvalifikačních kursů. Podmínkou je registrace na úřadu práce v místě trvalého bydliště. Podpora náleží uchazeči o zaměstnání, pokud byl v posledních 3 letech zaměstnán alespoň po dobu dvanácti měsíců. Podpora je vyplácena nejdéle po dobu: do 50 let věku 6 měsíců, do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku 25 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena na základě průměrného měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání a to ve výši: 50 % příjmu po dobu prvních 3 měsíců, 45 % příjmu po zbývající dobu, 60 % příjmu po dobu rekvalifikace (vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců). Myslím si, že by tato podpora měla být pečlivě hlídána a udílena, protože často slyšíme o různých podvodnících, kteří jí zneužívají, aniž by si aktivně sháněli práci, a lidé, kteří jsou poctiví na to pak doplácejí, protože na ně peníze nevyjdou nebo jsou po nich požadovány téměř nesplnitelné podmínky.

5.4 Zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb.)

Vzhledem k tomu, že jsem student, považuji za vhodné se zde zmínit i o nově vzniklém zákonu o zaměstnanosti: Změny v zákoníku práce a zákonu o zaměstnanosti přivedly na pokraj krachu nejen agentury zprostředkovávající práci studentům, ale ztížily i možnost přivýdělku studentů. Do 30.9. 2004 bylo možné uzavřít s pracovní agenturou smlouvu, která se nazývá dohoda o provedení práce. Z té nevyplývá povinnost platit pojistné (zdravotní a sociální). Od 1.10. přichází pro studenty v úvahu tzv. dohoda o pracovní činnosti, která účast na sociálním pojištění zakládá. Započítává se jako doba odpracovaná nejen pro účely výpočtu důchodu, ale i pro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti. Výše úvazku dohody o pracovní činnosti je omezena na 20 hodin týdně. Další změnou je, že lidé, kteří absolvovali střední nebo vysokou školu a nenašli práci, již nemohou dostat podporu v nezaměstnanosti, neodpracovali-li v posledních 3 letech alespoň 12 měsíců. Do této doby se jim budou započítávat veškeré brigády během studia stvrzené alespoň dohodou o pracovní činnosti. Cílem novely je zajistit všem lidem stejné podmínky. S těmito novými opatřeními vznikají velké administrativní náklady. Student ale dostane téměř stejně jako před změnou zákona. Hůře jsou na tom firmy, které dočasné pracovníky potřebují, a pracovní agentury. Při vhodných právních kličkách (jednou z nich je neustálé zakládání a rušení pracovního vztahu do 6 dnů) lze však všechna zákonná přikázání obejít a pokračovat tak v dnešní praxi. Pochopitelně na tom tratí agentury, které se snaží zákon ctít. Zdražení práce studentů znamená, že se atraktivními stávají levní cizinci nezaměstnaní. Přes to všechno zůstala studentům možnost získat brigádu na dohodu o provedení práce přímo u konkrétní firmy, a tím se vyhnout odvodům pojistného. Podle mého názoru znamená tento zákon pro studenty velmi znevýhodnění, ze zkušenosti vím, že se práce neshání moc lehce, a v důsledku tohoto zákona to půjde ještě hůř."