1.

Úvod

2.	Druhy tržního selhání

3.	Externality

3.1.	Externality a podmínky efektivnosti

3.2.	Záporné externality a efektivnost

3.3.	Společenské náklady neefektivnosti

3.4.	Kladné externality a neefektivnost

4.

Závěr

5.

Články

5.1.	Ekonomické důsledky dopadů fungování JETE na životní prostředí

5.2.	Temelín - je třeba racionální rozhodnutí

5.3.	Kdo škodí - ať platí, říkají v EU

5.4.	Výhody a nevýhody ekologických daní

5.5.	Hospodaření v našich lesích po sedmi letech

5.6.	Pravidlo EU: kdo znečišťuje - ten platí

"Článek 1
Ekonomické důsledky dopadů fungování JETE na životní prostředí
Odpověď na tento bod zadání představuje spíše teoretický pohled. Externality jsou definovány jako vlivy lidských činností jak na jiné lidské jedince, tak na přírodu, zejména z hlediska vlivu na její environmentální funkce. Rozlišují se externí efekty kompenzované (internalizované) a nekompenzované (neinternalizované).
V současné době je legislativně zakotvena, t. j. zahrnuta do nákladů původce negativních dopadů spojených se získáváním energie (prostřednictvím plateb za poškozování a využívání životního prostředí) pouze zanedbatelná část externích efektů (viz níže). To však neznamená, že dnes tyto externí náklady neexistují. Jsou pouze vynakládány jinými subjekty než jsou původci těchto negativních vlivů. Nejde tedy o jakousi hypotetickou položku, nýbrž o konkrétní společenské náklady spojené se získáváním energie, které při národohospodářském pohledu nelze pominout. Mimo to lze důvodně předpokládat, že v časovém horizontu životnosti JE Temelín budou tyto dosud nekompenzované externí náklady alespoň částečně internalizovány do nákladů jejich původce (viz níže - kapitola k daním z paliv a energie).
1. Přímá kvantifikace
1.1. Externality získání 11,3 TWh ročně z nejaderných zdrojů
V tomto propočtu jsou externality spojené s úsporami elektřiny považovány za zanedbatelné, externality nové kogenerace budou zahrnuty v zemním plynu, externality kogenerace ze stávajících kotelen jsou považovány za stejné jako při monovýrobě tepla a externality spojené s náhradou přímotopů budou zahrnuty v zemním plynu, uhlí a obnovitelných zdrojích energie. Pro zjednodušení je uvažováno, že veškerá dovezená elektřina je vyrobena z černého uhlí.
Podle výše uvedeného scénáře tedy je nutné kvantifikovat externality pro následující strukturu výroby elektřiny ročně:
• hnědé uhlí - 1,3 TWh
• černé uhlí domácí- 1,1 TWh
• černé uhlí dovoz - 2,5 TWh
• zemní plyn - 3,0 TWh
• obnovitelné zdroje - 0,6 TWh (včetně náhrady přímotopů biomasou)
Podle studie EU, zpracované v rámci projektu Externe, jsou externality spojené s výrobou elektřiny (včetně těžby,úpravy a dopravy paliv a zpracování odpadů) následující:
• hnědé uhlí - 32,9 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 1,15 Kč/kWh při přepočtu kursem Kč)
• černé uhlí - 33,6 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 1,18 Kč/kWh při přepočtu kursem Kč)
• zemní plyn - 8,79 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 0,28 Kč/kWh při přepočtu kursem Kč)
• obnovitelné zdroje - 1,78 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 0,06 Kč/kWh při přepočtu kursem Kč)
Vážený průměr externích vlivů pro výše uvedený scénář náhrady činí 0,78 Kč/kWh.
Poznámky:
U uhlí a zemního plynu zahrnují externality úmrtnost, nemocnost, úrazovost a nemoci z povolání, dopady na zemědělství, dopady na lesy, dopady na vody, poškození staveb atd, dopady hluku a dopady skleníkového efektu. U obnovitelných zdrojů zahrnují externality úmrtnost, nemocnost, úrazovost a nemoci z povolání, dopady na zemědělství, dopady na lesy, dopady na vody, zaplavení ekosystémů, památek atd., dopady hluku a dopady skleníkového efektu."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistého textu v práci je cca 19 stran. Počet stran je počítán i s články, které jsou v práci komentovány. Bez nich je čistého textu cca 7 stran.