"Tváření je technologické zpracování materiálů, při kterém působením vnějších sil dochází k požadované změně tvaru, rozměrů a vlastností polotovaru. Částice materiálu se pouze přemisťují, ale nedochází k porušení soudržnosti. Tvářené materiály musí mít dobrou tvárnost. Tváření rozdělujeme do dvou skupin podle teploty, za které lze tvářit a to za studena do 200°C a za tepla nad 750 °C.
Tvárnost je technologická vlastnost materiálu, vyjadřuje schopnost materiálu trvale měnit svůj tvar při zatěžování vnějšími silami. Závisí na chemickém složení a struktuře materiálu, použité teplotě, rychlosti deformace.


1. Tváření za studena
Je to tváření pod rekrystalizační teplotou (pod 200°C). Dochází ke zpevnění materiálu. Zrna se deformují a dochází ke vzniku textury.

Výhody:
» Kvalitní povrch (nejsou okuje)
» Vysoká přesnost rozměru
» Zlepšení mechanických vlastností

Nevýhody:
» Použití velkých tvářecích sil

2. Tváření za tepla
Je to tváření nad rekrystalizační teplotou (nad 750°C). Materiál se nezpevňuje kvůli vysoké teplotě. Používají se menší tvářecí síly.
Má 2 fáze:
1. Zotavení- materiál se snaží vrátit do rovnovážného stavu (snižuje se vnitřní pnutí)
2. Rekrystalizace- nastává při dalším zvyšování teploty nad teplotu zotavení vznikají zárodky a nová zrna téže fáze. Rostou na úkor deformovaných zrn.
Při tváření vzniká důsledkem nečistot vláknitá struktura, která ovlivňuje mechanické vlastnosti. Ve směru vláken jsou vyšší než v kolmém směru. Vláknitá struktura se nedá nijak odstranit."

Práce obsahuje menší obrázky.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ