1.	Použitá literatura

2.

Vznik USA

3.	Před revolucí

4.	Válka o nezávislost

5.	Po revoluci

6.	Výčet států

7.	Třídní konflikty

8.	Otroctví a války s indiány

9.	Rozpory kolonií s Anglií

10.	Válka za nezávislost

Vojenští velitelé revoluce byli američtí generálové Nathaniel Greene a Horatio Gates, Francouzi Marie – Joseph Lafayette a generál francouzské armády Rochambeau, bývalý pruský důstojník Friderich Wilhelm von Steuben a Polák Kazimír Pulaski. O politiku a filozofii revoluce se starali Benjamin Franklin, Thomas Paine nebo Thomas Jefferson. Největší osobností revoluce je však bez pochyby George Washington. Tento bohatý pokrokový farmář z Virginie, plukovník milice byl jednak nejvyšším velitelem americké armády, ale také jeden z politických vůdců revoluce. Pro Washingtona, ale i pro ostatní americké generály platilo, že prohrávali bitvy, ale vyhrávali války.
V květnu 1775 zaútočili Angličané v sevřených šicích na pahorek Bunker Hill nedaleko Bostonu. Sice nakonec vyhráli, ale mezitím jich padlo veliké množství – mýtus neporazitelné anglické armády se rozplynul.
Británie najímá vojáky v Hesensku (asi 30 tisíc) a posílá je na americké bojiště.
4.července 1776 vyhlašuje americký Kongres Deklaraci nezávislosti. Zde byly zformulovány důvody revoluce a základní buržoazní a občanské svobody, také rovnost všech lidí.
V létě 1776 je morálka amerického vojska v rozkladu. Anglický generál Howe, vrchní velitel anglických vojsk v Americe sice dobyl New York, Ohrožoval hlavní město Filadelfii, ale na Washingtonovu armádu nezaútočil a nechal Američanům čas k reorganizaci. O vánocích 1776 překročil Washington řeku Delaware a zničil hessenské posádky v Trentonu a Princetonu.
Francie, odvěkého Anglického nepřítel zatím nezasahovala, ale podporovala Kongres finančně. O její zapojení do války se snaží v Evropě oblíbený Franklin.
V Londýně domlouvá generál Burgoyne plán, jak porazit Američany. Vrchní velitel Howe však o něm není informován, a tak vše končí porážkou Angličanů u Saratogy 17.října 1777. Howe sice dobyl Filadelfii a Washington, strávil těžkou zimu ve Valley Forge, ale Saratoga znamenala zásadní obrat ve válce – Francie totiž podepisuje s Američany smlouvy a posílá do Ameriky armádu a loďstvo.
Proti Británii vystupuje i Španělsko. Londýn vyměňuje velitele. Přijíždějí Clinton a Cornwallis. Oba porážejí Američany kde se dá, ale nikdy nezasadili rozhodující úder, a tak jsou jejich oddíly v roce 1781 postupně decimovány. Clinton se stahuje do New Yorku, Cornwallis do Yorktownu. 19.října 1781 donutil Washington a Rochambeau spolu s francouzským loďstvem obklíčeného Cornwallise ke kapitulaci.
Válka bude trvat ještě 2 roky, ale v Londýně se mění vláda a za zády Francie začínají tajná jednání s Američany. 3.září 1783 je podepsána mírová smlouva. Válka tedy skončila."

V práci se objevují pravopisné chyby - většinou ve shodě podmětu s přísudkem. Indián se píše s malým i.
Jednotlivé části textu nejsou řazeny chronologicky, kapitolka o válce za nezávislost se zde vyskytuje dokonce dvakrát, a to ve dvou verzích.