1.	ÚVOD A CÍL PRÁCE

2.	ÚČEL A PODSTATA PLÁNOVÁNÍ

2.	1. PLÁN A POŽADAVKY NA JEHO OBSAH

2.	OBECNÝ POSTUP PŘI SESTAVOVÁNÍ PLÁNU

2.	3. ČLENĚNÍ PLÁNŮ

3.	SESTAVENÍ PLÁNU – PRODEJ BYTU

3.	1. POPIS A ANALÝZA STÁVAJÍCÍ SITUACE RODINY

3.	2. NÁVRH PLÁNU

4.	SHRNUTÍ A VYHODNOCENÍ SESTAVENÉHO PLÁNU

5.

ZÁVĚR

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

"Výsledkem plánování je plán. Každý plán musí dát odpovědi na základní otázky: co, kdo, kdy a jak udělá. Plán zahrnuje účelnou činnost řídícího subjektu, který na základě stanoveného cíle, prostředků, místa a času účelně slaďuje návaznosti použití daných prostředků v čase a prostoru k tomu, aby cíle bylo dosaženo co nejefektivněji.
Tato seminární práce je tematicky rozdělena na tři části V první části se věnuje smyslu, podstatě a obsahu manažerské komponenty plánování v idealistické rovině. V druhé praktické části se věnuje tvorbě samotného plánování na smyšlené životní situaci zájmové skupiny – rodiny. Třetí část je věnována shrnutí navrženého plánu a zdůvodnění přijatého řešení.
Při plánování dochází k lepšímu pochopení stavů a stanovených cílů a k správnému nasměrování při řešení různých problémů ať už v profesním či soukromém životě každého z nás.
 
2 ÚČEL A PODSTATA PLÁNOVÁNÍ
Smyslem plánování je stanovení cílů dle poslání organizace v čase a vymezení postupů, jak těchto cílů dosáhnout co nejefektivněji. Plánování je jedna z hlavních činností manažera.
Bez racionálně stanoveného cíle, strategií a postupů jeho dosažení, nelze provádět ani výběr a rozmisťování pracovníků, ani účinné organizování nebo kontrolu. Plánování je jednou z funkcí řízení, kdy v cyklu řízení zaujímá výchozí postavení. Řízení začíná plánováním a po skončení cyklu se k němu opět vrací. Je to soustavná, nepřetržitá činnost, uskutečňující se na všech stupních řízení. Plánování umožňuje efektivní provádění všech činností, kterými jsou zpravidla realizace procesů v organizacích, ale také je východiskem pro efektivní uplatňování manažerských činností. Plánování a kontrolování je neoddělitelné. Bez plánu nelze provádět kontrolu, vytváří pro ni standardy.
2.1 PLÁN A POŽADAVKY NA JEHO OBSAH
Výsledkem plánování je plán jakožto nástroj řízení. Plán má zahrnovat popis toho, čeho chce organizace dosáhnout (cíle) a jakým způsobem toho dosáhne (cesty). Analýza výchozí situace přitom pomůže k tomu, aby plány byly stanoveny reálně, s ohledem na možnosti jako třeba finanční, lidské a časové zdroje, které má řídící subjekt k dispozici.
Plán musí odpovídat na otázky:
a) Co se má udělat? – cíl úkolu, činnosti;
b) Kdo to má udělat? – osoba, která bude plán provádět;
c) Kde se to má udělat? – místo konání;
d) Kdy se to bude dělat? – doba (pořadí) konání;
e) Jak se to bude dělat? – způsob provádění.
Požadavky na obsah plánů
Při určování cílů plánu je třeba brát v úvahu následující požadavky:
• Priorita - stanovit cíle, které mají rozhodující vliv pro objekt plánování
• Měřitelnost - dovoluje průběžně hodnotit plnění plánu i kontrolu splnění plánovaných cílů.
• Přiměřenost – dle možností organizace a to s ohledem na okolní vývoj (konkurence)
• Aktivity - činnosti, procesy, jejichž uskutečněním se dosahuje požadovaných změn, cílů.
• Zdroje - materiální i nemateriální prvky, které jsou nutné k naplnění plánovaných záměrů
Zdroje jsou často limitujícím faktorem stanovení cíle, aktivity, termínů apod. Čím přesněji budou určeny požadavky na zdroje, tím vyšší je pravděpodobnost úspěšnosti realizace plánů.
• Termíny a odpovědnost – konečný (dílčí) termín a celkovou (dílčí) odpovědnost.
2.2 OBECNÝ POSTUP PŘI SESTAVOVÁNÍ PLÁNU
Vrcholoví manažeři plánují hlavní směry rozvoje. Manažeři na všech ostatních úrovních zpracovávají své plány tak, aby přispívaly k celkovému úsilí organizace.
Obsahem obecného postupu plánování jsou následující kr"