Učení Adama Smithe a Davida Ricarda

Kategorie: Ekonomická teorie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Seminární práce na téma dvou ekonomů, Adama Smithe a Davida Ricarda, kteří se podíleli na vymezení vědního oboru ekonomie. V první části je stanovena charakteristika politické ekonomie jako vědního oboru a postupného vývoje této klasifikace, spolu se stanovením dvou základních teorií - teorie hodnoty a teorie rozdělování. V druhé části je práce věnována osobnosti Adama Smithe (1723 - 1790) a jeho dílu Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kde se objevují termíny jako přirozený řád a neviditelná ruka trhu, národní bohatství a jeho růst, doktrína svobodného obchodu, akumulace kapitálu, tržní a přirozená cena, nákladové teorie, přirozená mzda, tržní mzda, mra zisku. U Davida Ricarda (1772 - 1823) jsou to pak termíny obsažené v jeho knize Zásady politické ekonomie a zdanění, tedy zákonitosti rozdělování, zákon komparativních výhod, vize stagnace, diferenční pozemková renta, teorie mezní produktivity, existenční minimum, obilnářský model, peněžní model a pracovní teorie hodnoty.
Obsah:
1. Klasická politická ekonomie
2. Adam Smith
a) Přirozený řád a neviditelná ruka trhu
b) Národní bohatství a jeho růst
c) Teorie hodnoty
d) Teorie rozdělování
3. David Ricardo
a) Vize stagnace
b) Teorie diferenční pozemkové renty
c) Mzda - existenční minimum
d) Obilnářský model
e) Peněžní model
f) Pracovní teorie hodnoty
g) Princip komparativní výhody
Úryvek z práce:
"Mzda – existenční minimum
Klasická politická ekonomie chápe přirozenou mzdu jako existenční minimum dělníka. Ricardo toto pojetí významně inovoval. Dal existenčními minimu společensko-historický rozměr. Existenční minimum podle něj závisí na ekonomické úrovni země, na životním způsobu, zvycích a tradicích dělnické třídy. Je jiné v různých dobách a zemích: ve vyspělých průmyslových zemích je vyšší než v zaostalých agrárních zemích. Takto definované existenční minimum bylo ve vyspělých zemích nepochybně vyšší než pouhé fyzické minimum k přežití. Jeho výši Ricardo ukotvil ke stacionární populaci: je to taková úroveň mzdy, která nevede ani k růstu ani k poklesu dělnické populace.
Proč se výše mzdy dlouhodobě udržuje na existenčním minimu, vysvětlil Ricardo mzdovým zákonem. Když rostoucí akumulace kapitálu zvyšuje poptávku po práci a s ní i trní mzdu, zaznamenávají dělnické rodiny zlepšení své situace a reagují zvyšováním populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce a ta stlačí tržní mzdu opět na úroveň přirozené mzdy (existenčního minima). Opačná situace nastane, ochabne-li akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. Pokles tržní mzdy pod úroveň přirozené mzdy snižuje populaci, což se po delší době projeví poklesem nabídky práce a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy.
Pokud je mzda dána existenčním minimem, pak zisk je rozdíl mezi hodnotou produktu a mzdou dělníků, kteří jej vyrobili. V Ricardově teorii tedy zisk nebyl nákladem (jako u Smitha), ale přebytkem. Pro ilustraci této teorie použil Ricardo obilnářský model..."

Tweet

Diskuse