Učitel

Kategorie: Pedagogika

Typ práce: Otázky k Mgr. SZZk

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce je přípravou k SZZ z pedagogicko-psychologického základu. Zabývající se současnými trendy ve vzdělávání učitelů ve světě a v ČR, učitelskou profesí, subjektivními a objektivními determinanty ovlivňujícími učitelskou profesi, profesními dovednostmi a rolí učitele.
Obsah:
1. Trendy v přípravě učitelů v Západní Evropě
a) V oblasti mateřských škol
b) Primárních-základních škol
c) Nižších středních škol
d) Vyšších středních škol
e) Odborných technických škol
f) Další vzdělávání učitelů
2. Učitelská profese
a) Struktura pracovníků ve školství - pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci
b) Aktuální problémy učitelských sborů u nás
c) Charakteristika profese učitele - hlavní rysy profese, prestiž
d) Profesionální kompetence učitele - jak se vytvářejí, dělení
e) Vyučovací chování a autorita učitele
f) Profesionální činnosti učitele
g) Objektivní determinanty (objektivně působící vlivy) pracovní čin. učitele: ekonomické, politické a kulturní prostředí společnosti, společenská komunita, rodinné prostředí pracovníka a jeho osobní život, podmínky pracovního zařazení na pracovišti (styl řízení a způsob práce, technologie postupu práce, organizace práce v instituci, hodnocení práce, soc. vybavení pracoviště, vnější pracovní podmínky, situační vlivy)
h) Tvořivé prvky v práci učitele
i) Subjektivní determinanty činnosti učitele
3. Profesní (didaktické) dovednosti učitele
a) Rysy osobnosti učitele
b) Pedagogický talent
c) Pedagogická dovednost
d) Teoretické základy didaktických dovedností: čím se odlišují didaktické dovednosti od dovedností v jiných oborech?, jak vytvářet didaktické dovednosti, typ osobnosti vhodný pro učitelské povolání, operativní vědomosti, zkušenost
4. Shrnutí
a) V čem se projevuje podstata didaktických dovedností?
b) Čím se liší didaktické dovednosti od dovedností v jiných povoláních?
c) Jak vytvářet didaktické dovednosti?
Úryvek z práce:
" Příprava učitelů vyšších středních škol
předně, někde se nečiní rozdílu mezi nižším a vyšším středním vzděláním, obvyklé uspořádání přípravy pro tento stupeň je založen na studiu odborných předmětů na univerzitě
délka studia závisí na požadovaném stupni kvalifikace
- celková tendence je prodlužování délky studia na všech kvalifikačních úrovních
- celková tendence je snižování počtu předmětů, které se mají vyučovat
běžná praxe dva předměty, někde jsou možné jiné varianty
- ve Švédsku a Švýcarsku tři předměty
- v Turecku humanitní větev a technická větev
- dále je možno rozlišovat instituce, na nichž se realizuje ped. profesní příprava: ve většině případů katedra pedagogiky na univerzitách
- je diskutovanou otázkou: jakou váhu má mít ped. teorie ve srovnání s praktickou stránkou počáteční přípravy
- obecně se pociťuje, že příprava na vyuč. a výchovu potřebuje posílit čili posilování didaktických a ped. aspektů
problémem je spojení zařízení pro učitelské vzdělávání se školským systémem nebo školskou komunitou
- ve Velké Británii a Nizozemí program zaměřen na pozdvižení kvality vzdělání:
a) rozvíjením nového systému kontroly
b) zaměření pozornosti na individuální kurzy počáteční učitelské přípravy
- celkově lze říci, že reformy vzdělávání učitelů vyšších střed. škol odrážejí rostoucí rozmanitost soc. původu a schopností žáků, kteří se dostanou na tento stupeň vzdělání, a tak též i potřebu vyrovnat se se změnami v požadavcích na dovednosti a kompetence ve společnosti založené na "vysoké technice"
- výsledky tohoto působení vedou ke vzdělávání učitelů dvěma směry:
1) k intenzifikaci profesního prvku - pedagogického, psychologického, didaktického, školní praxe
2) k posílení spojení se školní komunitou, při čemž je jedno, zda jde o vládní zásahy nebo individuální iniciativy jednotlivých institucí
- rovněž je důležité hledání kritérií a cílů sloužící k obnově spojení k obsahu učitelského vzdělání s požadavky školských systémů..."

Tweet

Diskuse