1.	Prokaryotické organismy

2.

Viry

2.1.

Stavba

2.2.	Rozmnožování

2.3.

Dělení

2.4.	Prokaryotní buňka

3.

Bakterie

3.1.

Stavba

3.2.	Rozmnožování

3.3.	Metabolismus

3.3.1.

Rozdělení dle metabolismu

3.4.	Další dělení

3.4.1.

Dle vztahu ke kyslíku

3.4.2.

Dle vztahu k dusíku

3.5.	G-aerobní tyčinky a koky

3.6.	G-fakultativně anaerobní tyčinky

3.7.	G-chemotrofní bakterie

3.8.

G+ koky

3.9.	G+ tyčinky a koky

3.10.

Actinomycety

4.

Sinice

4.1.

Barviva

4.2.

Výskyt

4.3.

Význam

4.4.

Stavba

4.5.	Rozmnožování

4.6.

Zástupci

5.	Prochlorofyty

"Říše:Nebuněční (Subcellulata)
Oddělení: Viry (Vira)
- nebuněčné částice o velikosti přibližně 15-390nm (menší než bakterie)
- schopny rozmnožování pouze v hostitelské buňce, kde probíhá i jejich metabolismus; nemají vlastní metabolismus, jde o nitrobuněčné organismy
- mohou způsobovat různá onemocnění:
DNA viry – neštovice, žloutenka B, zánět horních cest dýchacích
RNA viry – mozková obrna, klíšťová encefalitida, žloutenka typu A, chřipka, virus HIV
u zvířat: vzteklina, slintavka, kulhavka, drůbeží mor = (RNA viry)
virus HIV
- RNA vir pronikne do buňky, kde využívá energii a metabolismu napadené buňky; množí
- se přepisem RNA na DNA (transkripce)
- množí se dokud buňka nepraskne a viry se pak šíří dále do dalších buněk
- tento proces může trvat půl roku až 10 let => jedná se o pomalý virus
- virus HIV napadá T-lymfocyty, které jsou nejdůležitějšími představiteli imunitního systému
Imunita = schopnost odolávat nemocen
- imunita je virem oslabena a člověk může umřít i na chřipku, HIV se přenáší tělními tekutinami, spermatem, z matky na plod

Stavba virů:
- jednotlivé virové částice se nazývají viriony, každý virion je složen:
1) z jedné či více molekul nukleové kyseliny (buď RNA nebo DNA) nesoucí geny
2) kapsida = bílkovinný obal, v ní je uložena nukl. kyselina, fce: chrání a případně zprostředkuje vazbu viru na buněčnou stěnu hostitelské buňky (komplex nukleové kys.
a kapsidy se nazývá nukleokapsid )

Rozmnožování:
• Virová infekce buňky probíhá v několika fázích:
- virion přilne na povrch buňky
- celý virion nebo pouze kyselina proniká do hostitelské buňky
- nukleová kyselina vyvolá v buňce podle svých genů syntézu bílkovin, které jsou nutné pro promnožení viru (některé viry si přináší hotový enzym s sebou)
- buňka pak na základě enzymu replikuje z vlastních zdrojů virovou nukleovou kyselinu a syntetizuje bílkovinu kapsidy viru
- sestaví se nové viriony, které se z buňky uvolní a mohou napadat další buňky, mohou je opustit aniž by buňky zničily

formy virové infekce
- vir pronikne do buňky, aniž by se množil = stadium persistence
- vir se množí pomalu, buňka jím není omezena = latentní infekce
- virový genon se začlení do genonu buňky – virogenie a změní ho transformace
- virus se množí v buňce, rozleptá cytoplazmatickou membránu, napadá další buňky, vzniká nekrotické ložisko – způsobuje rychlé šíření chorob, může se dostat do krevního oběhu => roznesen do těla"

Většina kapitoly pojednávající o sinicích je volně dostupná na internetu.