1.	Historie alkoholismu

2.	Co je to alkohol

3.	Rozdělení lidí ne/požívajících alkohol

4.	Vliv na organizmus

5.	Stádia opilosti

6.	Stádia závislosti

7.	Terapie alkoholismu a jeho příznaků

8.	Alkohol v mozku

9.	Normální podmínky v glutamátovém a GABA systému

9.1	Fungování GABA pod vlivem alkoholu

9.2	GABA a tolerance na alkohol

9.3	GABA a příznaky z odnětí

9.4	Glutamát a tolerance na alkohol

9.5	Glutamát a příznaky z odnětí

9.6

Dopamin

9.7

Serotonin

9.8

Endorfiny

10.	Tabulky pro výpočet, za jak dlouho vymizí z krve alkohol

"6. Stádia opilosti

Pro rychlý odhad hladiny alkoholu v krvi zhruba platí, že u muže průměrné hmotnosti jsou po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva asi 0,3°/oo alkoholu v krvi. Po vypití půllitru dvanáctistupňového piva nebo 0,5dl lihoviny nebo 2dl vína asi 0,4°/oo alkoholu v krvi.
Dávky alkoholu, při kterých není překročena koncentrace 0,6 - 0,8°/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice člověka většinou žádoucí, příjemné účinky, kdežto dávky způsobující koncentraci alkoholu nad 0,8°/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. účinky nežádoucí. Tam, kde jde o vysoké nároky na rovnováhu a koordinaci u člověka, např. u letců, může se porucha rovnováhy a koordinace okohybných svalů projevit již při malých dávkách alkoholu (po 0,3l desetistupňového piva). Čím složitější je výkon, tím nižší je hranice pro toxický účinek alkoholu. Při požití alkoholu je zpomalena schopnost učení. Např. v počítání je spíše ovlivněna přesnost než rychlost. Materiál naučený pod vlivem alkoholu je obtížné si vybavit ve střízlivosti, ale lépe po novém napití. Dlouhodobý abúzus alkoholu se záporně projevuje zejména při řešení problémů, ověřování domněnek a při rychlém zpracování nových informací. Naproti tomu na úkoly založené jen na opakování dříve dobře naučených znalostí nemá alkohol tak příliš záporný vliv.
Pomocí výpočetní tomografie se podařilo prokázat, že 46% mužů ve stáří 20 - 29let (abuzérů a závislých) má výrazné nálezy poškození mozkových buněk. S věkem a délkou abúzu se poškození zvyšuje, přičemž postihuje nejvíce čelní oblasti mozkové kůry. Poškození však není zdaleka úměrné stupni snížení intelektu. Při důsledné abstinenci od alkoholu je tato atrofie do značné míry vratná.

1. V počátcích alkoholického opojení (první stadium opilosti, 1 - 1,5°/oo) vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem obličeje, živou mimikou, výřečností a smíchem. Člověk je rozpustilý, snadno a rád uzavírá přátelství, dostavuje se u něho zvýšený pocit sebevědomí, dojem, že by snadno překonal všechny životní těžkosti. A právě tento stav, v němž se lidé cítí znamenitými a schopnými, je často nejsilnějším popudem, že člověk sahá po alkoholu a považuje alkohol za útěchu ve štěstí i neštěstí.

2. V dalším průběhu opilosti (druhé stadium opilosti, 1,5 - 3°/oo) se pijící člověk stává nekritickým, netaktním, začíná křičet, zpívat, nedbá o své okolí. Jeho chování a jednání je impulsivní, nepromyšlené. Takoví lidé již postrádají schopnost naslouchat druhým, neumějí kontrolovat svou řeč, jejich obličej rudne, tep stoupá nad 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspořádané (ataxie), opilý snadno porazí sklenici, má závratě, při chůzi vrávorá, vidí dvojitě (diplopie).

3. Při těžké akutní otravě alkoholem (třetí stadium opilosti, 3 i 4°/oo) se dostavuje již únava, spavost, často zvracení. Obličej ztrácí svoji červeň a bledne. Při velkých dávkách alkoholu se opilost podobá narkóze: dochází k úplnému bezvědomí, necitlivosti, mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, tep měkký, dýchání pomalé (bradypnoe), zornice normální nebo rozšířené, na světlo nereagují. Někdy je člověk zmatený, blouzní, zmítá sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci může zemřít i následkem ochrnutí tzv. dýchacího centra v prodloužené míše..."

Velmi kvalitní a obsažné.