1.	Vnitřní trh

a) Materiální překážky
b) Technické překážky
c) Daňové překážky

2.	Volný pohyb zboží

a) Překážky volného pohybu zboží
b) Podmínky, za kterých členský stát může omezit volný pohyb zboží:

3.	Celní unie

a) Společný celní sazebník

4.	Volný pohyb osob

a) Šengenská dohoda
b) Sekundární právní normy
c) Osobní působnost
d) Územní působnost
e) Omezení z volného pohybu osob
f) Občanství unie

5.	Volný pohyb služeb

6.	Volný pohyb kapitálu

7.	Ochrana spotřebitele

a) Odpovědnost za vadné výrobky
b) Nepřiměřené smluvní podmínky
c) Spotřebitelské úvěry
d) Podomní obchod
e) Uzavírání smluv a dálku
f) Timesharing
g) Reklama
h) Odpovědnost a záruky za spotřební zboží

8.	Volná soutěž

9.	Kartelové dohody

a) Zneužití dominantního postavení
b) Vyšetřování komise
c) Konkrétní formy zneužití dominantního postavení:
d) Fůze
e) Obchodní společnosti

10.	Zahraničně obchodní politika

a) Podpora rozvojového světa
b) Druhy zavedení zahraničně obchodní politiky
c) Nástroje
d) Společný daňový systém

"Překážky volného pohybu zboží – Tarifní – cla, opatření, které mají rovnocenný účinek jako cla – čl. 25. sml. o ES, vnitřní diskriminační zdanění
- Netarifní – kvantitativní – dovozní i vývozní kvóty, opatření s rovnocenným účinkem jako kvóty

Opatření, které mají rovnocenný účinek jako cla – jakákoliv překážka peněžní povahy, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes hranice
- výjimky: služby spojené s platbou (cena musí odpovídat provedené práci) – musí být možnost tuto službu odmítnout
Vnitřní diskriminační zdanění – zdanění se musí týkat celé komunity výrobků – ve stejných kritériích, ve stejném stádiu obchodování

Kvóty – zakázány jako cla, neslučitelné s volným pohybem zboží

Opatření s rovnocenným účinkem jako kvóty – článek 30 smlouvy o ES – omezení státu nebo orgánu, který je na státu závislý – překážky ve výrobě, v distribuci, v úpravě cen, v označení výrobku, v dovozních i vývozních aktivitách, technických normách, patří sem i případ Klasa

Podmínky,za kterých členský stát může omezit volný pohyb zboží:
● zachování veřejné mravnosti
● zachování veřejné bezpečnosti
● zachování veřejného pořádku
● ochrana zdraví, života lidí a zvířat, rostlin, národně-kulturních statků, průmyslového obchodního vlastnictví
Tyto důvody nesmí stát zneužít ke svévolné diskriminaci.

Celní unie
- od 1.7.1968
- působí dovnitř (zrušena cla mezi členskými státy) i navenek (uplatňována společná celní politika včetně společných celních sazeb)
Společná celní politika – společný celní sazebník – jednoduchá autonomní cla
- komunitární celní kodex – netarifní otázky (aplikace celního sazebníku)

Sazby společného celního sazebníku stanoví rada kvalifikovanou většinou. V rámci společné celní politiky je to stejné (viz smlouva o ES).

1968 – společný celní sazebník – je to nařízení (z unifikace práva)
K unifikaci práva dochází prostřednictvím nařízení. Opakem je harmonizace, k té dochází prostřednictvím směrnic.

Společný celní sazebník byl několikrát novelizován. Aplikuje se na dovozy do členských zemí ES. Výjimku mají vybrané zemědělské výrobky, které spadají do společné zemědělské politiky – clo je nahrazeno zemědělskou dávkou. Společný celní sazebník platí na společném celním území (není to součet členských států).
Prvky společného celního sazebníku: 2 instituty – kombinovaná nomenklatura
- vlastní celní sazba
Kombinovaná nomenklatura je metodické utřídění zboží, podle druhu a míry jeho zpracování. Má 21 oddílů, 97 kapitol – dvou místný kód. Týká se zavedení společného sazebníku, úmluvy o harmonizovaném systému označování a kvalifikace výrobku – 1983 – rada celní spolupráce
- schváleno rozhodnutím rady
- transformace mezinárodní smlouvy do komunitárního práva
Obecná výkladová pravidla nomenklatury – komise uveřejňuje aktuální podobu, komise a nomenklaturní výbor (zástupci členských států) schvalují výkladová pravidla. Komise rozhoduje kvalifikovanou většinou. Pokud výbor rozhodne jinak než Komise, tak následuje odklad vykonatelnosti a o obecných výkladových pravidlech rozhodne Rada."

sané formou výpisků, ne příliš přehledné.