1.

Vrtání

1.1.	Podstata metody

1.2.

Nástroje

1.2.1.

Kopinaté vrtáky

1.2.2.

Šroubovité vrtáky

1.2.3.

Středicí vrtáky

1.2.4.

Dělové vrtáky

1.2.5.

Vrtací hlavy

1.2.6.

Frézovací vrtáky

1.2.7.

Sdružené vrtáky

1.3.	Řezné podmínky

2.	Vyhrubování, vystružování, zahlubování

2.1.

Nástroje

2.1.1.

Výhrubníky

2.1.2.

Výstružníky (strojní, ruční, kuželové, rozpínací, stavitelné, s břity ze slinutých karbidů)

2.1.3.

Záhlubníky

3.

Vrtačky

3.1.	Druhy vrtaček

3.1.1.

Stolní vrtačky

3.1.2.

Sloupové vrtačky

3.1.3.

Stojanové vrtačky

3.1.4.

Radiální vrtačky

3.1.5.

Souřadnicové vrtačky

3.1.6.

Speciální vrtačky

3.2.	Práce na vrtačkách

"1. VRTÁNÍ

Obrábění vnitřních rotačních ploch, zpravidla dvoubřitým nástrojem. Historicky je jednou z nejstarších výrobních metod, slouží ke zhotovení nebo zvětšení děr kruhového průřezu.

1.1 Podstata metody:
Hlavní řezný pohyb (otáčivý) i posuv ve směru osy vykonává obvykle nástroj, jsou však možné i jiné varianty. Zvláštností vrtání i dalších, tzv. osových operací (mezi něž patří i vyhrubování, vystružování apod.), je to, že řezná rychlost je na obvodě nástroje nejvyšší a směrem k ose nástroje klesá k nule. Z toho plynou některé technologické problémy. Například příčný břit v ose vrtáku vzhledem k nepříznivé geometrii v podstatě neodebírá třísku, ale materiál jen plasticky deformuje.

1.2 Nástroje:
Nástroje na vrtání = vrtáky, které se podle tvaru dělí na kopinaté, šroubovité, středicí dělové vrtáky a vrtací hlavy.

1.2.1 Kopinaté vrtáky:
Kopinaté vrtáky jsou nejstarším a nejjednodušším druhem vrtacích nástrojů. Řezná část vrtáku je tvořena dvěma hlavními břity a příčným břitem. Obě hlavní ostří svírají navzájem úhel , čím tvrdší je vrtaný materiál, tím se zvolí tento úhel větší (90° až 146°). Moderní kopinaté vrtáky mají řeznou část ve formě vyměnitelné břitové destičky z rychlořezné oceli nebo ze slinutého karbidu. Nevýhodou kopinatého vrtáku je špatný odvod třísek z místa řezu, lze jej zlepšit přívodem dostatečně velkého množství chladicí kapaliny, která třísky odplavuje.
V poslední době se kopinatý vrták používá často u NC strojů pro vrtání krátkých děr větších průměrů.

Obr.1: Kopinatý vrták s vyměnitelnou břitovou destičkou z rychlořezné oceli.
D - průměr vrtáku, - úhel nastavení hlavního ostří

1.2.2 Šroubovité vrtáky:
Šroubovité vrtáky jsou nejčastěji používané nástroje na výrobu děr. Jsou většinou dvoubřité se šroubovými drážkami usnadňujícími odchod třísky . Vedení ve vrtané díře zajišťuje válcová fasetka na vedlejším ostří vrtáku. Vrták je mírně kuželovitý s menším průměrem u stopky, tím se zmenšuje tření v díře. Naopak průměr jádra se ke stopce zvětšuje, čímž se dosahuje zvýšení tuhosti vrtáku. Vrták má dvě hlavní ostří položená symetricky k ose vrtáku, která jsou na hrotu vrtáku spojena příčným ostřím"

Práce obsahuje velké množství obrázků. Čistý text tvoří cca 11 stran. Částečně čerpá z: http://www.elitalycea.wz.cz/files/tep/tep22.pdf.