1.	Vývoj managementu

2.	Klasifikace vývojových etap managementu - řízení

a) Klasickou, tradiční teorii
b) Neoklasická teorie managmentu - mezilidské vztahy
c) Moderní teorie managmentu
d) Pragmatický empirický přístup
e) Vývojové tendence managmentu

3.	Klasická teorie řízení – I. etapa

a) Vědecké řízení
b) Správní řízení

"II. vývojovou etapu představuje tzv. NEOKLASICKÁ TEORIE MANAGEMENTU – MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ. Představitelé této vývojové etapy se soustředili na zkoumání lidských vztahů, psychologické motivy chování se lidí v pracovním procesu, spolupráci a konflikty, komunikaci, vedení lidí. K významným představitelům patří: Mary Parker Folletová (1868 – 1933), Elton Mayo (1880 – 1949). Rozvoj teorie mezilidských vztahů byl zaznamenán v dalším období před II. světovou válkou, představitelem je zejména Chester Barnard (1887 – 1961). V poválečném období to byli K. Lewin, A. H. Maslow, Mc Gregor (teorie X a Y).
Ve III. vývojové etapě se rozvíjí MODERNÍ TEORIE MANAGEMENTU, která využívá poznatků nových věd: kybernetiky, obecné teorie systému, operační analýzy a uplatnění výpočetní techniky v řízení.

Moderní teorie řízení se dělí na tři hlavní směry:
 Procesní přístupy = jejichž představitelé kladou důraz na klasifikaci managerských funkcí, které vycházejí zejména z Fazolová správního řízení a Weberova byrokratického modelu, ale nerespektují lidský faktor.
 Systémový přístup = vzniká systémová teorie managementu, systém řízení. Do této vývojové etapy patří řada představitelů např. Ch. Barnard, který mezi prvními použil systémový přístup ke zkoumání a zdokonalování řízení.
 Kvantitativní-matematické přístupy = řízení představuje logické procesy, které je možné vyjádřit pomocí matematických symbolů a vztahů. Impulsem vzniku těchto přístupů bylo použití exaktních metod pro vojenské rozhodování a řízení válečných operací za II. světové války. Rozvíjí se operační výzkum, důraz je kladen na modelování známých rozhodovacích úloh a techniky jejich matematického řešení.

IV. vývojová etapa je PRAGMATICKÝ EMPIRICKÝ PŘÍSTUP. Je založen na analýze, hodnocení a zevšeobecňování poznatků managerské praxe, je to směs zkušeností, názorů a doporučení pro řízení na základě praxe – tedy netvoří uspořádanou teorii managementu, ale konkrétní doporučení.

V V. vývojové etapě jsou další směry – VÝVOJOVÉ TENDENCE MANAGEMENTU – Participační přístupy jsou založeny na poznatku participace (účasti) zaměstnanců na výsledcích firmy, na rozhodování, na vlastnictví. Počátky tohoto směru můžeme najít u Baťova systému řízení apod."