1.	Vývoj mezinárodního obchodu v letech 1995 – 2005

1.1	Platební bilance

1.2	Mezinárodní obchod v letech 1995 – 2005 v ČR

1.3	Vývoj mezinárodního obchodu v letech 1995 – 2005

2.	Charakteristika mezinárodního obchodu

3.	Důvody mezinárodního obchodu

4.	Protekcionizmus

5.	Vliv mezinárodního obchodu na ekonomiku

5.1

Pozitivní

5.2

Negativní

6.

Závěr

„ Důvody mezinárodního obchodu
Mezi hlavní důvody MO patří odlišnosti výrobních, klimatických nebo přírodních podmínek v různých zemích. To můžeme také nazvat jako rozdíly ve výrobních možnostech. V tomto případě se tedy objevuje mezinárodní obchod. Některé státy totiž nemají dostatek určitých výrobků, výrobních surovin, proto musí dovážet ze zahraničí, například ČR dováží ze zahraničí banány a jiné topické ovoce, které se v našich podmínkách nerodí. Mohou nastat i opačné případy, kdy má stát přebytek své vlastní produkce nebo surovin, je ochoten ho prodávat do zahraničí, například Brazílie má přebytek kávy a stala významným vývozcem této suroviny.
Dalším důvodem vzniku MO jsou úspory z rozsahu. Jedná se o situaci, kdy výrobce může rozšířením objemu výroby dosáhnout vyššího zisku, protože je při stále vyšším objemu produkce schopen snižovat průměrné náklady. Malý národní trh však brání dalšímu rozšíření výroby, neboť domácí trh je nasycen a tak firma musí vyvážet do zahraničí.
Třetím faktorem, který podporuje rozvoj MO, jsou rozdílné preference spotřebitelů v různých zemích nebo můžeme říci rozdílný spotřebitelský vkus. Výrobní podmínky jsou ve všech oblastech stejné, přesto země vstupují do obchodních vztahů, protože se liší jejich spotřebitelský vkus. Obliba určitého typu zboží v jednotlivých zemích je tedy rozdílná.
Další příčinou vzniku MO je existence absolutních výhod. Absolutní výhodu země dosahuje, jestliže dokáže vyrábět dané zboží s absolutně nižšími náklady než ostatní státy, to znamená, že s daným množstvím zdrojů dokáže vyrobit absolutně větší objem produkce než zahraniční konkurenti. Pro tuto zemi je pak výhodné se na výrobu daného zboží specializovat a dodávat jej nejen na domácí trh, ale i do zahraničí.
Asi nejdůležitějším důvodem, který má vliv na vznik MO, je existence komparativních výhod. Jde o to, že země dokáže vyrobit s danými zdroji některého zboží relativně více než ostatní země. Existence přínosů z obchodu pramení z toho, že se každá země zaměřuje na činnost, ve které má nižší náklady, tím ušetří zdroje a čas, které by jinak musela věnovat na výrobu ostatního zboží.

Protekcionizmus
Protekcionizmus, jiným slovem ochranářství, je koncepcí obchodní politiky, která omezováním a regulací zahraničního obchodu chrání mladá a slabá domácí odvětví, jež by jinak nemohla prosadit své produkty proti levnější konkurenci z dovozu. Zjednodušeně můžeme říci, že protekcionizmus chrání vnitřní trh před konkurencí ze zahraničí, podporuje vlastní výrobky při prosazování na zahraničních trzích a také zachovává národní tradice určité výroby. Protekcionizmus ovlivňuje nezaměstnanost, ale má pouze krátkodobý účinek. Nyní uvedeme několik forem protekcionismu.
První formou jsou CLA. Jedná se o přirážky k ceně dováženého zboží. Clo zvyšuje cenu dovážených produktů a tím snižuje ochotu spotřebitelů toto zboží nakupovat. Zároveň umožňuje domácím výrobcům v daném odvětví, kteří vyrábějí s vyššími náklady, a proto prodávají za vyšší ceny než zahraniční výrobci, obstát v konkurenčním boji. Peníze, které se vyberou na clech navíc, znamenají příjem státního rozpočtu, odkud mohou putovat na užitečné účely. Cla tedy zvyšují cenu dováženého zboží, snižují domácí spotřebu a dovážené množství zboží a zvyšují domácí výrobu. Cla můžeme rozdělit na prohibitivní a neprohibitivní clo. Prohibitivní clo, je clo tak vysoké, že ekonomicky znemožňuje jakékoliv dovozy nebo vývozy, to znamená, že umrtvuje MO. Neprohibitivní clo je naopak mírnější a obchod nepoškozuje. Další druhy cla jsou například odvetné clo – to jsou zpravidla reakce na určitá omezení, protidumpingové clo – jejich cílem je zlikvidovat konkurenci v dovážející zemi
Další formou protekcionizmu jsou KVÓTY. Je to množstevní omezení dovážených produktů. Neplyne z nich žádný příjem pro státní rozpočet, protože kvótou není přímo zvyšována cena obchodovaného výrobku. Kvóty ochraňují domácí výrobce, kteří nemohou čelit dovozům dotovaného zboží. Kdyby tomu tak nebylo, mohlo by dojít k existenčním potížím domácích firem a k hromadnému propouštění…“

Text se odchyluje od tématu - více je zastoupena obecná stránka, mezinárodní obchod s ČR je v ní zastoupen pouze okrajově. První stránka je bez regulérní citace převzata z http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda/vseobecne-informace/zahranicni-obchod/vyvoj-zahranicniho-obchodu?i=.
Obsahuje tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 4 stran.