"Na počátku
Člověku jakožto tvoru společenskému přestala komunikace pomocí hlasu či posunků brzy stačit. Mezi primitivní komunikační prostředky však můžeme také zařadit různé zvuky akustických nástrojů, jako například bubnů, píšťal či trub. Umožňovaly však jen přenos určitých variant předem domluvených signálů, za to i na slušné vzdálenosti. Navíc - signalizace (což je také komunikace) ohněm či světlem se dodnes používá v nouzových situacích a světelnými signály dodnes komunikují i lodě na moři.
Začalo to telegrafem, který vlastně o sto let předběhl telefon. A to telegraf optický, který vymyslel Francouz Claude Chappe a jehož linky protínaly nejen Francii ještě v druhé polovině minulého století. S elektromagnetickým telegrafem je pak spojeno jméno Samuela Morseho. Morse dobře zhodnotil tyto poznatky a pro svůj telegraf posléze vytvořil tzv. sériový kód, tzv. morseovu abecedu. Morseovka však dnes zůstává jen radioamatérům, ani na moři už dnes SOS z teček a čárek neuslyšíte...
Samozřejmě nějaké tečky čárky nám ke komunikaci nestačily a snahy o přenos hlasu začaly záhy po přelomu minulého století. Už r. 1862 se jistému Phlippu Reisovi podařilo tzv. elektroakustickým převodníkem poprvé přenést lidskou řeč na dálku. Nicméně pro běžné využití byl systém s membránou a rezonanční skřínkou moc složitý a teprve o 14 let později vzniklo funkční zařízení, telefon Grahamma Bella. Bell podal svou patentovou přihlášku jen o pár hodin dříve než Elisha Gray. Mikrofon jako slovní i technologický pojem vymyslel profesor E. Hughes. Klasického Bellova principu se naopak dodnes užívá u sluchátek. Faktem je, že klasický telefon, jak jej v principu známe dodnes, dostal svou podobu už v sedmdesátých létech minulého století. Na rozdíl od telegrafu, jehož využití se více-méně omezilo na vojsko a státní orgány (pošta, železnice) získal telefon díky své jednoduchosti širokou popularitu jako prostředek hlasové komunikace v kancelářích i domácnostech. Pouhé dva roky po sestrojení prvního telefonu, tedy v roce 1878 už byla v americkém státě Connecticut, v New Havenu, zřízena první - samozřejmě manuální - ústředna pro 50 (!) účastníků.
Není sice známo, kdo byl v Praze prvním majitelem telefonu, ale zaznamenáno jest, že první pražská telefonní centrála zahájila svou činnost v r. 1882 na Malém náměstí, v tzv. Richterově domě (č.p.459/11). Zprvu pro 11 účastníků, ale brzy se rozrostla na kapacitu 200 účastníků. V srpnu 1886 byla zapojena první (jednodrátová) meziměstská linka Praha-Brno.
Později je v budově hlavní pošty v Jindřišské ulici dána do provozu nová místní centrála s kapacitou 1200 účastníků. Zároveň je modernizována meziměstská ústředna z r. 1890. V roce 1902 už má centrála v Jindřišské 2800 účastníků. Mimochodem, první veřejná telefonní budka byla v Praze instalována v r. 1911.

První radiotelefony
“Za počátek historie radiokomunikací lze s největší pravděpodobností označit rok 1901, kdy senátor Marconi uskutečnil svůj první radiotelegrafický přenos přes Atlantik. Největšího rozmachu dosáhli ve dvacátých letech tohoto století s rozvojem rozhlasového vysílání a později v padesátých letech s rozvojem televizního vysílání. Za další mezníky v historii radiokomunikací lze označit pozdější raketový vstup pevných, tzv. radioreléových spojů do klasických “pevných” komunikací či nástup družicových spojů, ať už ve funkci primární, či sekundární distribuce. Zcela novou epochou pak je současný rozmach radiokomunikací v podobě razantního nástupu mobilních technologií.
Začalo to v Motorole. V roce 1940, na prahu světové války, pověřil jeden z bratrů zakladatelů firmy Motorola Paul Galvin svůj tým vývojem prvního přenosného radiotelefonu na světě (i když neměl vládní objednávku). Byl určen pro americkou armádu a proslavil se pod názvem "Handie-Talkie" (mluvící ruka). Počáteční objednávka zněla na 3 500 kusů, ale během tří týdnů po útoku na Pearl Harbor dosáhla produkce 50 kusů denně. Stal se nedílnou součástí spojeneckých armád a vylodil se s nimi i na plážích Normandie. Tento první „mobil“ pracoval na frekvenci 3,6 MHz při výstupním výkonu 3 W. Úctyhodný byl i výkon baterii, 1x 1O3,5 V a 1x 1,5 V. Zajímavý je i udávaný dosah 1 míle nad pevninou, ale 3 míle nad slanou vodou!"