"Počátky písemné vzdělanosti na našem území. Latina a staroslověnština na VM a v přemyslovských Čechách do konce 11.století
Společenské předpoklady vzniku spisovného jazyka
• V pol.1.tisíciletí n.l. slovanské kmeny strženy stěhováním národů→opouštěly pravlast, zvyky založené na rodově kmenové společenské struktuře
• Potřeba se organizovat vedla k nové vnitřní diferenciaci majetkové a mocenské, základy k sociál. rozrůznění
• Stará forma (=rodová příbuznost) vystřídána novou (=stát)
• V procesu feudalizace sehrálo u Slovanů i jinde důležitou roli křesťanství (podpora světonázorovými představami, morálním kodexem)
a. dává státu vzor i ve správně administrativ. záležitostech a organiz. sítí
b. s ním přichází i písemná vzdělanost (ale znalost písma a užívání, gramotnost v rukou církve a jejich úředníků ještě dlouho)
c. Prameny o pronikání křesťanství (i písemnictví) k Slovanům byly zpočátku neurčité - Za jednu z prvních zpráv – zmínka v životopise sv. Amanda (v 1.pol.7.st, překročil jako misionář z křesťanských provincií Dunaj a hlásá Kristovo evangelium – neúspěšně)
d. Konec 8.st. – spis patriarchy Paulina
• Morava i Slovensko v kontaktu s křesťanstvím skrz sousedy po jižní hranici →těsné kontakty – důkaz posvěcení kostela, který posvětil knížeti Pribinovi arcibiskup Adalram
• Průnik K i do Čech – údaj análů Fuldských (845) – o pokřtění 14 čes.knížat i s družinami v Řezně
• Prvním spisov. jazykem na našem území LATINA
• Misijní jazyky: latina, hebrejština, řečtina, částečně se uplatňoval jako misijní jazyk i jazyk obyvatelstva, které mělo být pokřesťanštěno (misionáři - museli znát zásady víry, umět Otčenáš a Vyznání víry, zvládnout formule zpovědní a křestní ve svém jazyce.)
Předcyrilomětodějské období u nás:
• Liturgický jazyk latina
• Obyvatelstvo mluví pozdně praslovanskými dialekty (š místo ch, šč místo stj, skj, zachování kv, gv před ě a i, dl, tl, c místo tj, kt)
• Jazyk tohoto období fakticky doložen není – tyto znaky jsou tedy jen hypotetické (historickosrovnávací rekonstrukce)
• Domácí jazyk
a. nástroj komunikace v běžných živ.situacích (stačí malá SZ, nekomplikovaná syntax.stavba)
b. nástroj komunikace v útvarech ústní slovesnosti, ústně tradovaného zvyk.práva


PRASTAROSLOVĚNŠTINA
• Jazyková situace na VM se mění → byzantská mise na žádost knížete Rastislava (863) – jako nástroj přinesena STAROSLOVĚNŠTINA
• Motivy Rastislava, proč poslal do Byzance poselství:
1. Upevnění křesťanství a církevní organizace, která měla podpořit vznikající feudální vztahy v zemi
2. Chtěl aby Byzanc vyslala na Moravu učitele víry, kteří by užívali srozumitelný jazyk → ač lidé nejsou pohany, ale křesťany, nebylo v zemi těch, kteří by vyložili kře.víru ve srozumitelném jazyce, požadoval i zavedení slovanského jazyka do liturgie
• Někteří autoři se domnívají, že staroslověnština se litur.ja. stala až během působení K a M na VM X to, že jím nemohla být od své existence, není dokázáno
• Konstantin pracuje se svými pracovníky na textech, které jsou potřeba k misi na VM → první text, který přeložil do nového spisovného jazyka, byl evangeliář (= text, který obsahuje úryvky z evangelií, určení liturgické, k nedělním mším)
• Císař Michael pověřil K a M misí na Moravu proto, že byli velmi dobře jazykově vzdělaní
• Konstantin vytvořil písmo – hlaholici a překládá texty do slovanského jazyka na misi na VM
→ Otázkou je, jaký to byl jazyk? – základem řeč slovanského obyvatelstva soluňského okolí, možná i dialekt regionu balkánského (tato balkánská nářeční větev pozdní praslovanštiny mohla posloužit jako domácí jazyk na VM, protože diferenciace slovanského jazykového světa nebyla dostatečná (základ SZ, slovotvor. I tvarot. morfémy a způsoby jejich využití byly stále Slovanům společné)

PŮSOBENÍ ŘEČTINY NA STAROSLOVĚNŠTINU
• Prostý lidový jazyk nestačil zastávat úkoly liturgie, vysoké literatury
• Nebyl to natolik dobrý komunik.nástroj k vyjádření složitých obsahů, pojmů filoz., teolog., vědeckých, právních, kulturních a civilizačních, které tvořily náplň literárn.tvorby → bulharsko makedonská báze musela být dotvořena, aby mohla plnit tyto úkoly
• Tyto potřeba se objevily v nejstarší slovanské škole u překladů z řečtiny→ ŘEČTINA (kultiv.spis.jazyk) posloužila jako vzor pro obohacování a dotváření Staroslovan.spisovného jazyka
• Tlak řečtiny se projevil před příchodem K a M na VM, tak i ve vlastní fázi velkomoravské
• Ani z jedné sice nejsou rukopisné důkazy, ale na základně rukopisů mladších (opisy ze starších předloh) je možné udělat si dobrou představu
• Vliv řečtiny hlavně ve SZ
o hlavně přímé výpůjčky (filoz. a teol.termíny, názvy biblických reálií – př. aera = vzduch, ovzduší, evangelije = evangelium, )
o působí v podobě kalků – vzniká vrstva staroslov.kompozit (kokotoglašenie/kuroglašenije – kuropění, malověra = malověrný z řeč. (oligopistos)
o Staroslověnština napodobuje řečtinu ve víceslovných pojmenování – řeč.he megale hebdomas = veliká neděĺa
o Staroslověnština využívá i sémantického kalkování – pokud se slovanské slovo shodovalo primárně s některým řeckým ve významu a, mohlo sekundárně získat i významy další své předlohy (např. slovo VINA za řecké aitia se objevovalo nejen ve významu provinění, ale také příčina, věc, záležitost)
• Díky řečtině se zvětšilo sémantické i výrazové rozpětí staroslověnštiny, začala sloužit společen.dorozumění v takových sférách, pojmech, jak dosud nebyla jako lidový jazyk schopna
• V syntaxi se řečtina projevila jen zčásti – tzv. syntaktické grécismy – dva druhy – př. budou jedním tělem
• Obecně lze říci, že působením řečtiny docházelo k dotváření domácích strukturních možností a staroslověnština si vytvořila syntaktický profil

STAROSLOVĚNŠTINA MORAVSKÉ REDAKCE
• Staroslověnština funkčním nástrojem až na VM, kdy docházelo k překladům biblických, litur., homiletických, právních a dalších textů z řečtiny
• Dále také při tvorbě nepřeložených, původních děl – Život Konstantinův a Život Metodějův, panegyriky na počest K a M, veršovaný Proglas k evangeliu
• Díky této tvorbě jazykem spisovným
• První literární škola na Moravě – navázala na straší místní křes.tradice tradované v domác.jazyce (to dokazuje např.zpovědní řad – obsahuje překlady z řečtiny – modlitby, žalmy, ale i z latiny, ze staré horní nj)
• Jazykově se staroslověnština dostává do kontaktu s místní podobou kultur.dialektu – díky tomu se přizpůsobuje tomuto prostředí – vzniká tzv. S moravského typu (moravská redakce, moravská S)
• Za jejího reprezentanta pokládán slovanský rukopis Kyjevské listy (obsahují sakramentář přeložený z latiny, z 10.století)
o Slovotvorba a morfologie KL ukazuje působení moravského úzu – zachování odchylek (v pís.projevech zůstalo duše(nosovka) místo lidového dušě )
• Do literární činnosti se zapojují vedle Slovanů balkánských, členů byza.družiny i moravští žáci K a M a učedníci panonského původu
• Ve SZ se S na VM obohacovala slovy z místních dialektů lidových (moravismy – nadarmo, pravda, lékař, apod.) i z dialektu kulturního, dále výpůjčky nebo kalky z latiny (omnipotens), z nj (obětní dary)

STAROSLOVĚNŠTINA ČESKÉ REDAKCE
• Pokračováním S moravské,užívá se od dob M až po zákaz liturgie a vyhnání slovanských mnichů ze Sázavského kláštera (1097)
• Za pramenný fakt lze považovat založení Sázavského kláštera (poč.30.let 11.st)
• V rukopisech jsou to Pražské zlomky hlaholské (pol. 11.st) a dvoje glosy psané primitivním pravopisem latinkou – Vídeňské (Jagičovy) glosy a Pražské (Paterovy glosy) – přelom 11./12.st.)
• Dále hymnus Hospodine, pomiluj ny! – středověký český záznam ústně tradovaného útvaru latinkou – už řada bohemismů
• Dále legenda o svaté Ludmile (dochován jen krátký výtah z ní v staroruském Prologu)
• Někdy se do Čech 10. a 11.st. zaznamenává i vznik dalších památek (hl.překlady z latiny) – legendy o sv. Ivanovi, životy svatých Klementa, Anastazie, Štěpána, Apolináře, aj. – ale jejich český původ je sporný
• O rozsahu a významu slovanské liturgie v Čechách velké diskuse ve slavistice od dob J.Dobrovského
• Blízký vztah KL a PZ dokazuje plynulý vývoj S na české půdě od pol.10.st do 2.pol.11.st v typu písma, v grafice i v jazyce
• Jazykovým podkladem, na který se v PZ vrství další bohemismy, je norma reprezentovaná KL, tedy moravská S → všechny moravismy KL jsou strukturními znaky PZ
• Vývoj české S lze vidět jako postupné vrůstání moravské S do českého prostředí, což se ve stavbě jazyka projevilo jako nesystematické pronikání BOHEMISMŮ"