Obsah
5. | Francie za prvních Kapetovců
|
Úryvek
"Feudalismus
• typický zejména pro vrcolný středověk
• název je odvozen od slova feudum = léno (půda)
• na jedné straně je vazal, na druhé lenní pán
• vazal (voják) se zavazuje pánovi k poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi a ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění pomocí léna
• léno je půda živící svého držitele, která je obhospodařována venkovany
• rozdělení společnosti – pracující (zemědělci), bojující (vojáci, kterým byla půda pronajímána) a modlící se (příslušníci církve), na vrcholu je panovník
• z lenníků se později stala šlechta
Franská říše
• nejpevnější z raně středověkých barbarských států
• Chlodvík – z rodu Merovejců, sjednotil germánské kmeny (5. století)
• přijal křest (496) a podporoval církev → šíření katolického křesťanství
• 508 – 511 → nechal pořídit soupis zvykového práva (předáváno tradicí)
• 629 – 639 → vláda Dagoberta I.
• bojoval se slovany (Sámo), byl poražen
• za jeho vlády dochází k feudalizaci společnosti a růstu vlivu majordomů (správci menších území v rámci franské říše)
• přistoupil na nové dělení říše mezi nezletilé syny a tím podlomil autoritu Merovejců → k moci se dostávají majordomové
• Karel Martel – svrhl Merovejce, ale i přes jeho obrovský vliv se nikdy nestal korunovaným králem. Tím se stal až jeho syn Pipin Krátký (roku 751)
• ubránil Evropu před vpádem Arabů do Francie a Španělska v bitvě u poitiers (732)
• založil dynastii Kralovců
• Karel Veliký (768 – 814) – Syn Pipina Krátkého
• za jeho vlády dosáhla říše největší slávy
• ovládl většinu střední a západní Evropy
• násilím dokončil christianizaci říše
• po bojích se Slovany a Čechy je donutil platit daň míru
• reorganizace říše → hrabství v čele s hrabaty, bez hl. města – nejčastěji pobýval v Cáchách
• 800 – korunován papežem na císaře SŘŘ → měl oslabit Byzantského císaře a jeho korunovace také měla dokázat nadřazenost církevní moci nad světskou
• obnovil vzdělanost → karolínská renesance → školy, kostely, opisy antických knih
• 843 – umírá a říše se dělí na Západofranskou a Východofranskou
Byzantská říše (395 – 1453)
• pokračovatelka antických tradic bývalé Východořímské říše
• nejvyšší kultura a vzdělanost v celé Evropě
• jazykem byla řečtina
• náboženstvím bylo pravoslavné křesťanství
• statisícová (!) města – Alexandrie, Slouň, Konstantinopolis (Cařihrad = hl. město)
•
• Justinián (6. století) – dobýval nová území → největší rozsah, rozkvět říše
• centralizoval moc v zemi
• caesaropapismus = byl považován za hlavu světské i církevní moci
• definitivně odstranil pohanství)
• v dalších stoletích se říše bránila útokům Slovanů, Arabů a Avarů
• v 10. století se říše opět pozvedla k velkomocenskému postavení
• 1054 – došlo ke změnám v křesťanství – rozkol s Římem (velké schizma) a oddělení pravoslavného křesťanství
• 13. – 15. století → úpadek říše, která se neubránila křižákům a pak Turkům"
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 32442 |
---|
Autor: | Klára - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 7 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ano |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2018 |
Počet stažení: | 12 |
Velikost souboru: | 21 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5bd218034f86c.zip (21 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.