Seminarky.cz > Maturitní otázky > > > Vznik raně feudálních států

Vznik raně feudálních států


Kategorie: Dějepis

Typ práce: Maturitní otázky

Škola: Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace, Ostrava - Poruba

Charakteristika: Pátá maturitní otázka zabývající se vznikem a vývojem raně feudálních států a feudalismem jako takovým.

Obsah

1.
Feudalismus
2.
Franská říše
3.
Byzantská říše
4.
Arabové a islám
5.
Francie za prvních Kapetovců
6.
Anglie
7.
Svatá říše římská
8.
Papežský stát
9.
Karolínská renesance
10.
Otonská renesance
11.
Románské umění
11.1.
Malířství
11.2.
Architektura
11.3.
Sochařství

Úryvek

"Feudalismus
• typický zejména pro vrcolný středověk
• název je odvozen od slova feudum = léno (půda)
• na jedné straně je vazal, na druhé lenní pán
• vazal (voják) se zavazuje pánovi k poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi a ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění pomocí léna
• léno je půda živící svého držitele, která je obhospodařována venkovany
• rozdělení společnosti – pracující (zemědělci), bojující (vojáci, kterým byla půda pronajímána) a modlící se (příslušníci církve), na vrcholu je panovník
• z lenníků se později stala šlechta

Franská říše
• nejpevnější z raně středověkých barbarských států
• Chlodvík – z rodu Merovejců, sjednotil germánské kmeny (5. století)
• přijal křest (496) a podporoval církev → šíření katolického křesťanství
• 508 – 511 → nechal pořídit soupis zvykového práva (předáváno tradicí)
• 629 – 639 → vláda Dagoberta I.
• bojoval se slovany (Sámo), byl poražen
• za jeho vlády dochází k feudalizaci společnosti a růstu vlivu majordomů (správci menších území v rámci franské říše)
• přistoupil na nové dělení říše mezi nezletilé syny a tím podlomil autoritu Merovejců → k moci se dostávají majordomové
• Karel Martel – svrhl Merovejce, ale i přes jeho obrovský vliv se nikdy nestal korunovaným králem. Tím se stal až jeho syn Pipin Krátký (roku 751)
• ubránil Evropu před vpádem Arabů do Francie a Španělska v bitvě u poitiers (732)
• založil dynastii Kralovců
• Karel Veliký (768 – 814) – Syn Pipina Krátkého
• za jeho vlády dosáhla říše největší slávy
• ovládl většinu střední a západní Evropy
• násilím dokončil christianizaci říše
• po bojích se Slovany a Čechy je donutil platit daň míru
• reorganizace říše → hrabství v čele s hrabaty, bez hl. města – nejčastěji pobýval v Cáchách
• 800 – korunován papežem na císaře SŘŘ → měl oslabit Byzantského císaře a jeho korunovace také měla dokázat nadřazenost církevní moci nad světskou
• obnovil vzdělanost → karolínská renesance → školy, kostely, opisy antických knih
• 843 – umírá a říše se dělí na Západofranskou a Východofranskou
Byzantská říše (395 – 1453)
• pokračovatelka antických tradic bývalé Východořímské říše
• nejvyšší kultura a vzdělanost v celé Evropě
• jazykem byla řečtina
• náboženstvím bylo pravoslavné křesťanství
• statisícová (!) města – Alexandrie, Slouň, Konstantinopolis (Cařihrad = hl. město)

• Justinián (6. století) – dobýval nová území → největší rozsah, rozkvět říše
• centralizoval moc v zemi
• caesaropapismus = byl považován za hlavu světské i církevní moci
• definitivně odstranil pohanství)
• v dalších stoletích se říše bránila útokům Slovanů, Arabů a Avarů
• v 10. století se říše opět pozvedla k velkomocenskému postavení
• 1054 – došlo ke změnám v křesťanství – rozkol s Římem (velké schizma) a oddělení pravoslavného křesťanství
• 13. – 15. století → úpadek říše, která se neubránila křižákům a pak Turkům"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5bd218034f86c.zip (21 kB)
Nezabalený formát:
x5bd218034f86c.docx (24 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse