"1. Základní předpoklady vzniku filozofie. Vztah filozofie a vědy, filozofie a mýtu, filozofie a náboženství.

Filozofie je soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, lidské kladení otázek po základu, smyslu porozumění a vysvětlení světa jako celku a místa člověka v něm. Hledá obecné vlastnosti člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu, řád světa.
Vznikla jako potřeba překonat fantazijní představy o světě, podat racionální vysvětlení. Vysvětlení světa za pomoci rozumu. Od počátku se projevovala ambice být vědou. Na začátku byla jakousi encyklopedií vědeckého poznání světa, zahrnovala veškeré poznatky o světě. Postupně se z ní vyčlenily vědy (matematika, fyzika, rétorika, etika, psychologie,...). Jak se jednotlivé disciplíny začaly vydělovat, pro filozofii zůstalo charakteristické úsilí o vidění světa jako celku.
universalis – univerzální věda, která se může ptát prakticky na cokoliv.
Radix – radikální věda, jde ke kořenům.
Dnes je filozofie vědní obor (patří mezi vědy). Od přírodních věd se odlišuje, je abstraktnější, nezabývá se konkrétním výsekem vědy, ale snaží se zabývat vším (univerzalita).
Dříve byly jisté spekulace, že filozofie jako věda zanikne, ale jakási ideologie je, že dokud si lidé budou klást otázky, bude filozofie. Je to věda, která umožňuje sestavit člověku světonázor a žebříček hodnot.

Martin Luther King: ,,Filozofie je děvka ďáblova."
Karl Marx: ,,Náboženství je opium lidstva."

Z řeckého filein = milovat a sofíá = moudrost, doslova láska k moudrosti, myšleno ovšem jako snaha o přiblížení se k moudrosti, úsilí být moudřejší.
Evropské filozofické myšlení ve smyslu lásky k moudrosti se zrodilo na přelomu 7. a 6. století př.n.l. na západním pobřeží Malé Aasie, která byla obchodní křižovatkou mezi Řečkem, Asií a severní Afrikou a zároveň místo, jež bylo nejvíce otevřeno kulturním vlivům východních civilizací.
Jako první sám sebe nazval filozofem (milovníkem moudrosti) Pythagoras ze Samu, a to s dovětkem, že moudrý je jen bůh. Sám filozof je podle něj lovcem pravdy (pravda nikdy nemůže být člověkem uchopena ve své celistvosti, a tak se stát jeho majetkem), filozof nikdy nemůže být lovcem bohatství a slávy, protože závislost na nich jej pravdě vzdaluje."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ