"1. 4. EKOSYSTÉMY

o Ekosystém představuje úzké spojení biocenózy a biotopu. Obsahuje jak složku neživou, tak i všechny organismy.

1. 4. 1.Tok látek v ekosystému

o Dochází ke stálému koloběhu látek a energií mezi neživou a živou složkou ekosystému.

Produkce a konzumace v ekosystémech:
o Populace živých organismů mají v ekosystémech různé role závisející na jejich způsobu výživy.
Primární producenti jsou autotrofní rostliny, především zelené rostliny, které produkují organickou hmotu z anorganické s využitím světelné energie.
Konzumenti jsou heterotrofní organismy (živočichové, parazitické houby, nezelené rostliny). Živí se organickou hmotou vytvořenou jinými organismy.
o Rozlišujeme podle toho, čím se živí:
- konzumenti 1. řádu (býložravci)
- konzumenti 2. řádu (masožravci, všežravci)
- konzumenti 3. řádu (masožravci – velké šelmy, dravci)
→ Všichni konzumenti jsou však i sekundárními producenty, protože jejich těla a výmešky slouží jako potrava pro jiné organismy. Byla ovšem vystavěna heterotrofním způsobem.
producenti konzumenti
1. řádu 2. řádu 3. řádu
Dekompozitoři (reducenti) se živí mrtvou a odpadní organickou hmotou, kterou postupně rozkládají na jednodušší organické látky až na látky anorganické. Mezi reducenty patří především houby a mikroorganismy, jež tak uzavírají koloběh látek v ekosystému.
autotrofní organismus je schopen sám si vytvářet organické látky z anorganických (zejména zelené rostliny); sám se živící, samostatně si vytvářející výživu
heterotrofní organismus není schopen sám si organické látky vytvářet, přijímá je proto již hotové a ve svém těle je přeměňuje (především živočichové a houby); živící se jinými organismy
mixotrofní organismus se může za určitých podmínek živit jak heterotrofně, tak autotrofně (některé jednobuněčné organismy, poloparazité a zvláštní skupinu tvoří masožravé rostliny)

Potravní řetězec:
o Organismy jsou při získávání energie ke svému životu propojeni energeticko-potravními vztahy. Ty druhy, které jsou na sobě postupně závislé výživou, tvoří potravinový řetězec.
Rozlišujeme:
Pastevně kořístnický potravní řetězec
o přenos potravy od primárních producentů (zelené rostliny) - přes konzumenty (1. řádu – býložravci, 2. řádu – masožravci a všežravci, 3. a vyšších řádů – další masožravci a všežravci); velikost těla živočichů se zvětšuje a početnost se zmenšuje; konečným článkem často bývá člověk
tráva → hraboš → poštolka
bylina →saranče → ještěrka → liška
řasy → perloočky → ryby → dravé ryby → tuleň → člověk
řasy → býložravé ryby → dravé ryby → tuleň →lední medvěd →člověk

Dekompoziční (rozkladný) potravní řetězec
o vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům; velikost se zmenšuje a početnost zvyšuje
odumřelá organická hmota (uhynulý zajíc) organismy živící se na mrtvých tělech (hrobaříci, bakterie)

Potravinová pyramida:
o vzniká spojením všech potravních řetězců v ekosystému a znázorňuje tok látek a energie mezi jednotlivými články (tento tok je jednosměrný a na každém stupni pyramidy dochází ke ztrátám v podobě tepelné energie)"

Součástí práce jsou schémata a obrázky, rozsah čistého textu činí cca 6 stran.