"Lexikologie jako vědní disciplína, její členění, základní pojmy, literatura
Lexikologie
- jazykověda -> gramatika (morfologie + syntax)
-> lexikologie
- lexikologie pojednává o současné slovní zásobě (synchronní metoda)
- lexikos (z řečtiny) – nauka vztahující se ke slovu, nauka o slovní zásobě
- zkoumá subsystém lexikálně-sémantický, vždy se zabývá studiem slovní zásoby určitého jazyka, buď jako celek nebo jeho vztahy mezi jednotlivými prvky = lexémy (základní jednotka lexikálního subsystému)
- tento subsystém má specifické postavení: spojení jazyka a myšlení
- předmětem je obsah i forma lexémů (lexikálních jednotek) a funkce pojmenovávacích jednotek
- některá literatura uvádí termín lexikon – je to to samé, popisuje lexémy, jejich fce a význam
Dělení lexikologie:
sémaziologie (sémantika) – nauka o významech
onomaziologie – nauka o pojmenováních
frazeologie – nauka o frazeologických jednotkách (frazémech)
etymologie – nauka o původu slov
onomastika – nauka o vlastních jménech
lexikografie – aplikovaná část lexikologie, nauka o slovnících a jejich druzích
- základní jednotkou slovní zásoby je slovo (lexém) – je považováno za základní a primární jednotku lexikální roviny jazyka, slovo má binární charakter (jednotka označovaného a označujícího → forma a obsah)
→ forma = zvuková/grafická stránka x obsah = význam, který poukazuje k určitému úseku skutečnosti, který je zprostředkováván našim vědomím
- některá slova mohou mít více významů (označují několik skutečností) → mnohovýznamovost (polysémie, homonymie) x slova, která mají pouze jeden význam
- slovní zásobu jazyka tvoří souhrn všech slov, která se v daném jazyce vyskytují (v rámci jazyka je slovní zásoba nejdynamičtější – některá slova zanikají – archaismy x vznikají nová slova – informatika, přírodní vědy, technika)- neologismy) → počet slov není uzavřen a přesný počet je nezjistitelný, ale zhruba lze označit číslem slovní zásobu, např. Příruční slovník jazyka českého 250 000 slov x Slovník spisovné češtiny 50 000 hesel
- relativně stálé centrum (jádro) slovní zásoby + dynamičtější periferie
Zkoumání významu slov
- lexikologie zkoumá význam slov 2 způsoby:
1) sémaziologický postup (řecky sémasia - znamenání) = vychází od formy slova a zjišťuje její
význam(y)
→ od znaku k označované věci
- výsledkem jsou abecední slovníky (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost)
2) onomaziologický postup (řecky onomasia - jmenování) = vychází od věci nebo představy o ní (od obsahu významu) a zjišťuje, jakými pojmenovávacími prostředky je daná věc vyjádřena (jazykově)
→ od obsahu, významu a tomu přiřazuje formu
- výsledkem jsou věcné slovníky (Český slovník věcný a synonymický, Orbis Pictus)
- semaziologie + onomaziologie se navzájem doplňují (komplementární disciplína); jejich předmětem zkoumání je věcný význam slova z jiného pohledu
2. Lexikografie, slovníky a jejich druhy, slovníky onomaziologické
= aplikovaný úsek lingvistiky, zaměřena prakticky
2
- obsahem je sestavování slovníků
- teorie sestavování slovníků
- předmět lexikografie – popis slovní zásoby konkrétního jazyka
- metodologie stanovení významu lexikálních jednotek
- kodifikace významu lexikálních jednotek
- výsledek – slovník – různé druhy
- slovníky – encyklopedické – naučné, odborné – informují o předmětech, různých věcech,
jevech jednotlivých vědních oborů
- univerzální encyklopedické slovníky – Ottův slovník naučný –
1888-1909 – vycházel
- Masarykův slovník naučný – 1925-1933
- Ottův slovník naučný nové doby – 1930-1943
- Encyklopedie Diderot
- Encyklopedie Univerzum
- Encyklopedie Britannica
- odborné naučné slovníky – lingvistika, literární teorie, …
- Jedlička a kol.: Slovník slovanské lingvistické terminologie –
1977-1979
- Slovník české literatury
- Slovník literárních směrů a skupin
- Slovník českého románu
- jazykové slovníky – oblast jazykovědy
a) slovníky onomaziologické – věcné, pojmové
- slova uspořádána podle sémantických polí – významových
- Josef Haler – Český slovník věcný a synonymický – 3 díly, 1969-1977
- 1.díl – obloha a zemské ovzduší – Země, rostlinstvo,
živočišstvo
- 2. díl – člověk po stránce tělesné
- 3. díl – člověk po stránce duševní
- Komenský – Orbis Pictus
b) slovníky sémaziologické – abecední, vychází se od formy slova
- popisuje sémantickou strukturu slovní zásoby
- odpovídají na otázku – co znamená to slovo?
- určeny k praktickému využití – rychle se vyhledá slovo
- význam slova – stručně definován
- podán slovotvorným výkladem
- pomocí synonyma, antonyma
- druhy sémaziologických slovníků:
1) podle rozsahu slovní zásoby:
- velké – 5 a více svazků – čeština nemá
- Slovník bratří Grimmů
- střední – do 5 svazků – Příruční slovník jazyka
českého
- Jungman – Česko-německý slovník
- Slovník spisovného jazyka českého
- malé – 1-2 svazky
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
2) podle způsobu výkladu a výběru hesel:
- výkladové – jednojazyčné – vědecký popis slovní
zásoby
- Příruční slovník jazyka českého
- překladové slovníky – dvoj a více jazyčné –
- diferenční slovníky – příbuzné jazyky –
3
zaznamenávají slova rozdílná
- Slovensko-český a česko-slovenský slovník
rozdílných výrazů
3) podle druhu slovní zásoby:
- tezaury – tezaurus (latin.) – pokladna
- veškerá slovní zásoba jazyka všech dob
- i u mrtvých jazyků – latina
- historické slovníky – zachycují slovní zásobu určitého
minulého období
- Staročeský slovník
- slovníky synchronní – současná slovní zásoba
- dialektologické slovníky
- frazeologické slovníky
- slovníky cizích slov
- slovníky synonymické
4) podle speciálního účelu:
- normativní slovníky – určují závaznou normu
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
- slovníky pravopisné – Pravidla českého pravopisu
- etymologický slovník – původ slov
- toponomastické – původ místních jmen
- Profous – Místní jména v Čechách
- antroponomastický – původ vlastních jmen osobních
- Jak se bude jmenovat?
- frekvenční slovníky – častost slov v užívání
- retrográdní slovník – slova řazena podle abecedy, ale
od konce – umožňují nalézt slova se stejnou příponou – užitečné ve slovotvorbě – popis a výklad slovotvorné soustavy
- výstavba hesla – ústřední problém lexikografie, v úvodu slovníku – vysvětleno, jak jsou heslová slova řazena- které údaje heslo obsahuje, co patří do hesla, jaké indexy se používají
- heslový odstavec – stať – každý heslový odstavec se skládá z:
- heslo (heslové slovo) – zobrazeno tučně, vyznačeno, řazena abecedně, s
dalšími lexikografickými údaji vytvářejí tzv. záhlaví
- záhlaví – údaje o slovním druhu, u slovesa vidová charakteristika, u
substantiv rod, u adjektiv druh adjektiva, u příslovce druh příslovce
- gramatické údaje – noremní – kodifikační – u sloves třetí osoba plurálu,
oznamovací způsob, třetí osoba singuláru, u podstatných jmen 2. pád singuláru, složitější – tvary 6. pádu – singulár i plurál
- původ slova – slova přejatá
- údaje o valenci – spojovatelnosti slov
- kvalifikátor – vrstevný – určení útvaru národního jazyka – dialekt, slang,
hovorová čeština, obecná čeština
- stylový – ke stylové vrstvě - expresivita, emocionální zabarvení –
kladné – familiární tvary, zdrobněliny; záporné – pejorativa, vulgarismy
- výklad významu slova – definicí, synonymem, antonymem, u polysémie –
významy očíslovány
- příkladová část – exemplifikace – z mluvených projevů – současného jazyka
– Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
- z beletrie, literatury – Příruční slovník jazyka českého"