1.	Pravopis = ortografie

1.1	Základní princip

1.2	Odchylky od základních principů českého pravopisu

2.	Zásady českého pravopisu

2.1

I/y, í/ý

2.2	Předložky s,se / z, ze

2.3	Předpony s,z,vz

2.4	Ostatní složky českého pravopisu

2.4.1

Psaní velkých počátečních písmen

2.4.1.1

Vlastní jména jednoslovná

2.4.1.2

Názvy víceslovné

2.4.1.3

Velkým písmem se píší

2.4.2

Interpunkce

2.4.2.1

Obecná pravidla

2.4.2.2

Uvnitř věty jednoduché

2.4.2.3

Uvnitř souvětí

2.4.3

Hranice slov v písmu

“OSTATNÍ SLOŽKY ČESKÉHO PRAVOPISU

A) Psaní velkých počátečních písmen
 vlastní jména jednoslovná Jiří, Labe, Amerika
(! americký, labský, Jirkův)
 názvy víceslovné
- složené ze samých jmen obecných - jen 1. písmeno velké = Organizace spojených národů
- jeli součástí takového názvu ještě vlastní jméno - i to se píše velkým písmenem = Univerzita Karlova, Vysoké Tatry
- názvy měst, čtvrtí, vsí - všechna písmena velká = Karlovy Vary, Malá Strana
- v zeměpisných názvech - obecné jméno druhové malým písmenem = Pyrenejský poloostrov, ulice Bratří Čapků
- jeli název s předložkou, píše se předložka i následující slovo velkým písmenem = dům U Tří lilií

velkým písmem se píší:
- jména rodná, příjmení, přezdívky Eva Nováková
- jména příslušníků rodů, rodin Přemyslovci
- jména příslušníků národů, kmenů Čech, Moravák, Chod
- jména obyvatelů míst Evropan, Jihočech
- vyjádření společenské úcty Ty, Tobě, Vaše Excelence
- vyjádření náboženské úcty Bůh, Panna Maria (X svatý Václav) mytologické, pohádkové, alegorické postavy Aladin, Zeus
- jména zvířat Alík, Ohnivák
- hvězdářská jména Jupiter, Mléčná dráha
- zeměpisná jména Evropa, Bílá hora, Tichý oceán, most Palackého,
Národní muzeum, Pražské jaro, Nový rok, Škoda
Felicia, Nejvyšší soud ČR
¨
B) Interpunkce
- psaní tzv. rozdělovacích znamének je důležité pro jednoduché pochopení textu
- nejdůležitější jsou pravidla o psaní čárek
- obecná pravidla: 1) uvnitř věty jednoduché – mezi souřadně spojenými výrazy (pokud nejsou spojeny spojkami a, i, nebo, ani)

2) uvnitř souvětí – mezi souřadná spojení mezi větami hlavními nebo vedlejšími (pokud není a, i, ani, nebo), dále oddělujeme věty závislé od vět řídících a všechny samostatné nebo volně připojené výrazy
- pokud je věta závislá vložena do věty řídící, potom ji oddělujeme z obou stran čárkou"

Práce není doprovázena příklady, tvoří ji jen výčet jevů.