"3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Nulová varianta
a) Náklady

Při nulové variantě budou nastávat náklady pro ekonomiku v podobě finanční, tak i ztrátě v podobě ztrát na životech:




Tab. 3 – Ekonomické škody a počet úmrtí v důsledku významných povodní v ČR (1995-2009)

Rok 1995 1996 1997 1998 2000 2002 2006 2009 Celkem
Škody (mld. Kč) 0,5 2,2 62,7 1,8 3,8 73,1 6 8,5 158,6
Úmrtí 60 10 2 17 9 15 113
Průměr Medián
Škody (mld. Kč) 19,825 4,9
Úmrtí 19 13

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Náklady úmrtí nelze vyčíslit v jednotkách korun tak, aby bylo možné získat jednotné cifry, ale ztráta života je nevyšší dosažitelný možný náklad. Stále je mnohem více odvětví, kde v průměru tragicky zahyne více lidí. Nebudeme tedy uvažovat úmrtí za přímý náklad, jen pouze za silnou váhu nákladů.

b) Přínosy

Přínosy varianty nedělat nic a nechat trh, aby reagoval sám na vysoké riziko škod z povodní, jsou v možné úspoře administrativních nákladů, které by byly spojeny se vznikem fondu „pojištění“ proti povodním. Je těžké předem stanovit administrativní náklady. Pokud budeme uvažovat, že „Povodňový fond“ by byl podobného rozsahu jako Státní zemědělský intervenční fond, tak přínosy z ušetření administrativních nákladů se budou pohybovat kolem 1mld. Kč . Vzniklý fond nebude mít tak velký rozsah práce jako SZIF, proto přínosy uspořených nákladů budou ještě menší než 1 mld. Kč. Přínosy varianty nic nedělání se prakticky budou rovnat nákladům navrhovaného nástroje.

Varianta č. 1
a) Náklady

Jak bylo níže řečeno, náklady navrženého nástroje odpovídají přínosům varianty nulového řešení. Tedy administrativní náklady. Další náklady budou spojené s legislativním procesem implementace nástroje. Ovšem značný podíl těchto nákladů tvoří fixní náklady, proto se celkové náklady příliš nezmění oproti variantě 0. Dále bude třeba přičíst náklady spojené se zaškolením nových zaměstnanců fondu a náklady na institucionální vznik „povodňového fondu.“

b) Přínosy

Přínosy navrhovaného nástroje vyplývají hlavně ze zadaných cílů. Prvním přínosem je značná úspora škod vykázaných ministerstvem práce a sociálních věcí, protože obyvatelé, které nepotká sociální událost podmiňující nárok na sociální pomoc, nebudou čerpat zdroje sociální pomoci. Například v roce 2009 bylo ministerstvem práce a sociálních věcí vyčíslena povodňová škoda 367 722 tisíc Kč. Poslední z cílů vede k zamezení negativního vlivu na vývoj HDP jako měrnou jednotku ekonomiky.

4. Návrh řešení

Zhodnocení variant

Vyčíslit dopady jednotlivých variant není možné. V případě nulové varianty by však zůstal zachován současný stav, kdy každoročně dochází k vysokým škodám na majetku způsobených povodněmi. Jelikož lidé nenesou veškeré riziko spojené s povodněmi, tak na ohrožených pozemcích dále staví a dochází k dalším a dalším škodám. Řešením této situace by bylo pouze to, že by stát lidem poškozeným povodněmi v záplavových oblastech nijak nepřispíval. To je však politicky těžko průchodné.

Varianta č. 1 se proto snaží jinou cestou o přesun veškerého rizika na majitele nemovitostí. Ti by platili speciální povodňovou daň. Takto vybrané peníze by pak sloužily výhradně na pomoc lidem postižených povodní. Daň by dále lidi motivovala k tomu, aby se ze záplavového území přestěhovali. Proto by stát po určitou dobu od zavedení nového zákona pozemky od lidí vykupoval. Nevýhodou této varianty jsou její náklady oproti nulové variantě. Ty by však měly být vykompenzovány nižšími škodami a tudíž i nižšími výdaji státu. Z výše uvedených důvodů tedy tuto variantu doporučujeme k dalšímu řešení.

Implementace a vynucování

Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo životního prostředí. Jelikož prodej pozemků státu bude zcela dobrovolný, tak se vynucování bude týkat pouze placení speciální „povodňové daně“ a bude vyplívat z nového zákona. Inspirací může být Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Výběr této nové daně by kvůli nižší administrativní zátěži mohl být dokonce s daní z nemovitosti spojen."

Práce obsahuje tabulky, mapy, grafy a obrázky. Čistý text je cca 22 stran.