1.

Úvod

2.	SLEPT analýza

2.1.	Sociální prostředí

2.1.1

Demografické charakteristiky

2.1.2

Makroekonomické charakteristiky trhu práce

2.1.3

Sociálně – kulturní aspekty

2.1.4

Dostupnost pracovní síly, pracovní zvyklosti

2.2.	Legislativní oblast

2.2.1

Regulace pracovního trhu

2.2.2.

Odvody za zaměstnance

2.3.	Ekonomická oblast

2.3.1

Stavebnictví

2.3.2

Zemědělská výroba

2.3.3

Služby

2.4.	Politická oblast

2.5.	Technologická oblast

2.6.	Ekologická oblast

2.6.1.

Hrozby

2.6.1.1

Populace

2.6.1.2

Doprava

2.6.1.3

Energie

2.6.2

Plnění ekologických limitů EU

2.6.2.1

Znečištění ovzduší

2.6.2.2

Zpracování odpadu

3.

Závěr

4.	Seznam použité literatury a zdrojů

"2. 1. 2. Makroekonomické charakteristiky trhu práce

Míra nezaměstnanosti se v roce 2007-2008 pohybovala okolo 4,74 procent a odhady pro nadcházející období se nacházely mezi 6 a 7 procenty (odhad za rok 2008 je 6,2 procenta), v lednu tohoto roku se vyhoupla již na 8,8 procenta, což znamená výše než činí průměr EU (ten představuje 7,6 procenta). V Irské republice tak bylo k lednu 2009 celkem 326 tisíc lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti. V únoru 2009 se nezaměstnanost vyšplhala ještě výše, na 10,4 procent, což je na vrcholu za posledních 12 let. Na začátku února 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti v Irsku 12,7 % (tj. 434,7 tis. osob, růst oproti konci r. 2009 o 0,3 %). V červenci letošního roku stoupla nezaměstnanost na 13,7 procenta, což je nejvíce za posledních 16 let. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávají, že na konci letošního roku nezaměstnanost klesne na 13,5 procenta. V roce 2011 by se pak mohla snížit na 12,5 procenta.
Řada mladých Irů volí vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti emigraci, nejčastěji do Velké Británie, Kanady, Austrálie a na Nový Zéland. Je velice zvláštní, že Irsko má stále zájem o pracovní síly z řad cizinců. Je to, krom jiného, způsobeno tím, že existuje řada odvětví, ve kterých Irové pracovat nechtějí, jejichž platové ohodnocení není pro rodilé Iry dostatečné a druh práce je " ponižující". Proto v Irsku častěji na místě zaměstnance narazíte na Čecha, Poláka, Slováka.
Jako společnost bychom se nezaměřili na manuální práci, ale spíše bychom hledali uplatnění v terciární sféře. Podle uvedených údajů bychom nemohli do Irska převést výrobu produktů, bylo by to neefektivní, ale čistý dovoz produktu k prodeji.
Pokud bychom opět hodnotili možnosti prodeje montovaných domů, tak by se určitě jevilo jako nejvýhodnější díly dovážet z jiné země a na místě nechat pouze montovat. Jako hrozba by se mohl jevit nedostatek pracovní síly pro montování díky faktu, že montování domů by bylo pro Iry samotné jako práce pravděpodobně neatraktivní. Je ale třeba počítat s pracovní silou ze zahraničí. Takže si nemyslíme, že by se mohl vyskytnout problém s pracovní silou.

2. 1. 3. Sociálně- kulturní aspekty

Ještě v roce 1987 dosahovala irská životní úroveň měřená podle soukromé spotřeby na hlavu 65% průměru zemí EU. V roce 1997 již irská životní úroveň dosahovala 90% průměru zemí EU. Na tento celkový růst reagovala zaměstnanost, která v letech 1993-1997 vzrůstala průměrně o 3,8% ročně. v roce 1997 dosáhla míra vytváření nových pracovních příležitostí nejvyšší hodnoty v průmyslovém světě.

2. 1. 4. Dostupnost pracovní síly, pracovní zvyklost

Na irském trhu práce existuje trvalý zájem o řemeslníky, montéry, některé profesionální služby (zejména zdravotní sestry, ošetřovatelky, kadeřnice), manuální profese s důrazem na zkušenost z oboru (pracovníci na jatkách, v autoopravnách) a technické profese s vysokoškolským vzděláním (např. chemický či farmaceutický průmysl). Šance je rovněž pro některé bankovní a účetní profese s mezinárodní (ACCA, CIMA) kvalifikací a multilinguální pracovníky pro centra strategických služeb.
Obvykle uváděná zkušební doba je tři až šest měsíců. Legislativně je stanovena pouze horní hranice zkušební doby, jež nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.
Výpovědní lhůty jsou různé a závisí na individuálních pracovních smlouvách. Statutárně platí, že výpovědní lhůta je minimálně jeden týden v pracovních poměrech kratších než dva roky a delších než tři měsíce, a maximálně osm týdnů v případě pracovních poměrů delších než 15 let.
Délka pracovní doby nesmí překročit 48 hodin týdně v průměru za poslední čtyři měsíce práce. Výjimkou jsou zejména manažerské pozice, kde si pracovník do jisté míry určuje pracovní dobu. Minimální hodinová mzda v roce 2004 byla 7 EUR.
Z uvedených údajů vyplývá, že by bylo velice výhodné zaměřit svoji činnost na zprostředkování práce."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text je cca 8 stran. V práci se objevuje věcná chyba. Místo Slept analýza je uvedena Slepte analýza.