1.	Pachatel z pohledu historického

2.	Pachatel trestného činu

2.1.	Pachatel z hlediska trestního zákona

2.2.	Pachatel z hlediska kriminologického

3.	Pachatel přímý

3.1.	Věk pachatele

3.2.	Příčetnost, nepříčetnost

3.3.	Zvláštní postavení pachatele

4.	Pachatel nepřímý

4.1.	Pojem „nepřímý pachatel“

4.2.	Formy nepřímého pachatelství

5.	Účastenství

5.1.	Účastenství v širším smyslu

5.2.	Účastenství u užším smyslu

5.2.1.

Organizátor

5.2.2.

Návodce

5.2.3.

Pomoc

6.	Pachatel z pohledu zahraničního práva

6.1.	Slovenská republika

6.2.

Rusko

6.3.

Slovinsko

6.4.Skotsko

7.	Shrnutí a doporučení de lege ferenda

"2. PACHATEL Z POHLEDU HISTORICKÉHO

Pokud se mám v této práci zabývat osobou pachatele z hlediska historického, konkrétně od roku 1950, je třeba zmínit právní úpravu, která v tehdejší době pachatele definovala. Jednalo se o zákon Národního shromáždění č. 86/1950 Sb., trestní zákon, ze dne 12.7.1950, který byl publikován dne 18.7.1950 a který nabyl účinnosti 1.8.1950. Tento zákon pozbyl účinnosti dnem 1.1.1962, kdy byl zrušen současným zákonem č. 140/1961 Sb.
Nutno podotknout, že tento zákon z dnešního pohledu byl silně ovlivněn politickou situací ve státě a sovětskou propagandou.
Postavení pachatele nebylo v uvedeném trestním zákoně nijak výslovně specifikováno, na rozdíl od spolupachatele, jehož postavení bylo upraveno v § 6 citovaného zákona. Nicméně v dalších ustanoveních tohoto zákona je specifikace pachatele omezena na věkovou hranici 15ti let a příčetnost, jak je tomu v současné době. Co se týče spolupachatele, současná právní úprava se od tohoto ustanovení prakticky neliší, i zde byl spolupachatel či spolupachatelé stejně trestní, jako by čin spáchal každý sám.
Zásadním rozdílem oproti současné právní úpravě bylo postavení účastníka trestného činu. Dá se říci, že trestní zákon z roku 1950 nezná pojem organizátor. Zrušený trestní zákon tedy v ustanovení § 7 definoval účastníka jen jako návodce a pomocníka, jehož definice se nijak neodlišuje od definice současné. Nejdůležitějším rozdílem dle mého názoru je ten fakt, že zde neplatila akcesorita účastenství, jak je tomu v současné platné právní úpravě, neboť podle ustanovení § 7 odst. 3 trestnost návodce a pomocníka není závislá na trestnosti přímého pachatele.
Dalším rozdíl tohoto trestního zákona oproti dnešní právní úpravě představovalo ustanovení § 7 odst. 5. Zde zákon uváděl, že návodce a pomocník nejsou trestní, zabrání-li dobrovolně to-mu, aby se ten, kdo byl naváděn nebo komu bylo pomáháno, dopustil trestného činu. V sou-časném platném trestním zákoně toto ustanovení chybí, avšak na skutečnosti, že dobrovol-né zabránění trestnému činu ze strany účastníka má za následek zánik jeho trestnosti, to nic nemění."

Práce obsahuje resumé v angličtině.