0.

Úvod

1.	Financování

2.	Způsoby financování podniku (schéma)

3.	Dlouhodobé zdroje

4.	Vlastní jmění

4.1.	Jednotlivé složky vlastního jmění

4.1.1.

Základní jmění – účet 411

4.1.2.

Založení podniku

4.1.3.

Zvýšení základního jmění

4.1.4.

Snížení základního jmění

4.1.5.

Ředění základního jmění

4.2.	Ostatní složky vlastního jmění

4.2.1.

Kapitálové fondy

4.2.2.

Fondy tvořené z realizovaného zisku podniku

4.2.3.

Hospodářský výsledek

4.2.4.

Účet individuálního podnikatele

4.2.5.

Vlastní zdroje

4.2.6.

Cizí zdroje

5.	Dlouhodobé financování z cizích zdrojů

6.	Krátkodobé financování cizím kapitálem

"Dlouhodobé zdroje
Financování podniku zahrnuje obstarávání kapitálu z různých zdrojů. Podle toho, z jakých zdrojů kapitál pochází, z jakých zdrojů byla aktiva podniku pořízena, se rozeznává financování vlastní a cizí. A právě toto hledisko je rozhodujícím hlediskem pro klasifikaci zdrojů v účetnictví.

Dlouhodobý kapitál zahrnuje:
- vlastní kapitál (u nás označovaný jako vlastní jmění),
- dlouhodobý cizí kapitál (dlouhodobé cizí zdroje).

Pro sledování těchto finančních zdrojů je vymezena účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.
Třída 4 tedy zahrnuje z cizích zdrojů pouze ty, které mají dlouhodobý charakter (závazky s dobou splatnosti delší než 1 rok). Cizí kapitál krátkodobý (s dobou splatnosti do 1 roku) je začleněn zčásti do účtové třídy 2 (účtová skupina 23 – Běžné bankovní úvěry a účtová skupina 24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci), zčásti do účtové třídy 3 (účtové skupiny 32, 36 a dále účty pro sledování závazků v účtových skupinách 33, 34, 37, popř. 38).

Vlastní jmění

Financování zahrnuje:
1) externí financování, při němž zdroje (kapitál) pochází od subjektů (právnických a fyzických osob) stojících mimo podnik (vlastníci podniku, stát apod.),
2) interní financování, při němž se zdroje tvoří uvnitř podniku, jeho vlastní činností – ze zisku.

Mezi interní zdroje patří samozřejmě i odpisy, ale tento zdroj je vytvářen specifickým způsobem. Odpisy vstupují do nákladů, aniž jsou spojeny s úbytkem peněžních prostředků (jedná se o nepeněžní náklad). Tím podnik zadržuje částky, které mu slouží jako zdroj financování (především jako zdroj obnovy odpisovaného majetku). Odpisy přesto působí na výši vlastního jmění, ale nepřímo, prostřednictvím hospodářského výsledku běžného roku. Čím je roční částka odpisů vyšší, tím nižší je vykázaný hospodářský výsledek (a tím i vlastní jmění) a naopak.
Teorie i praxe mnoha zemí rozeznává ještě třetí způsob vlastního financování, který spočívá v přeměně cizího zdroje ve vlastní zdroj (příkladem je kapitalizace závazků, kdy se dluh vůči věřiteli změní po vzájemné dohodě v externí zdroj vlastního financování a věřitel se stane spoluvlastníkem či akcionářem společnosti).

Ve shodě se způsoby vlastního financování (externími či interními zdroji) zahrnuje vlastní jmění tyto základní složky:
- základní jmění,
- kapitálové fondy,
- fondy tvořené ze zisku podniku,
- hospodářský výsledek minulých let,
- hospodářský výsledek běžného roku."

Práce obsahuje schéma.
Pozor na aktuálnost některých uvedených informací.
Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně, VUT v Brně.