1.	Zamyšlení nad oběťmi justičních omylů

2.	USA a justiční omyly

3.	Falešná odsouzení

4.	Spásné DNA

5.	Odsouzení bez důkazů

6.	Justiční omyly se týkají i nezletilých

7.	Další případy justičních omylů v USA

7.1.	Thomas Doswell

7.2.	Roger Coleman

7.3.	Michael Mercer

7.4.	Ronaldo Cruz

7.5.	Frank Lee Smith

7.6.	Jimmy Ray Bromgard

7.7.	Ricky McGinn

7.8.	Larry Fuller

8.	Justiční omyly v České republice

9.

DNA u nás

10.	Soudní zločiny u nás

11.	Případy justičních omylů

11.1.

Falešné jméno

11.2.

Spletené jméno

11.3.

Neprávem ve vazbě

11.4.

Tomáš Polívka

12.	Kontroverzní rozsudky v České republice

12.1.

Jiří Kajínek

12.2.

Ivan Roubal

12.3.

Petr Mach

12.4.

Vladimír Hučín

12.5.

Karel Srba

12.6.

Jaroslav Lizner

12.7.

Zdeněk Růžička

13.	Další případy justičních omylů

13.1.

Velká Británie

13.1.1.

Michael Shirley

13.1.2.

George Kelly

13.1.3.

Walter Graham Rowland

13.2.

Jamajka

13.2.1.

Ivan Nettleford

14.	Nejhorší justiční omyl Francie

15.	Justiční omyly v Číně

16.	Soud není odpovědný za svůj omyl

17.	Shrnutí problematiky

"Další případy justičních omylů v USA

Thomas Doswell
Justiční omyl stál amerického občana Thomase Doswella (44 let) devatenáct let života, která musel strávit ve vězení za znásilnění, které nikdy nespáchal. Testy DNA po letech prokázaly, že obviněný na místě činu nikdy nebyl. Před branami žaláře na něj při propuštění čekala rodina a přátelé.
Jeho život ,,venku“ se během dvou desítek let naprosto změnil – jeho dvě děti, které si ho pamatovaly jen z občasných návštěv a dopisů, vyrostly k nepoznání, jeho otec zemřel a někteří přátelé ho navždy zavrhli.
Doswell po svém propuštění necítil zášť a všem odpustil se slovy: ,,Přežít mi pomohla víra v Boha. Naučila mě, že se má odpouštět, protože jedině tak může být člověk šťastný.“ (Justiční omyl, Právo, 9. 8. 2005)

Roger Coleman
V roce 1992 byl ve státě Virginie popraven na elektrickém křesle za znásilnění a vraždu své švagrové Wandy McCoyové. V březnu 1981, kdy byla žena zavražděna, se vše odehrálo velmi rychle. Tělo oběti bylo nalezeno s proříznutým hrdlem v hornickém městečku Grundy. Takřka okamžitě padlo podezření na Colemana, který si už předtím odseděl dva roky za pokus o znásilnění, které popíral.
20. května 1992 byl popraven, i když do poslední chvíle trval na tom, že je nevinný. O jedenáct let později testy DNA potvrdily, že na smrtelném křesle nelhal.

Michael Mercer
Odseděl si jedenáct let ze čtyřicetiletého trestu za znásilnění, které nikdy nespáchal. Mercer od počátku procesu tvrdil, že je nevinný, ale pravdu ukázaly až testy DNA. Před jedenácti lety soud testy nenařídil a spokojil se pouze s tvrzením oběti, že pachatelem je Mercer.
Nyní testy ukázaly pravého viníka, Artura Browna, který si odpykává dvouletý trest za jiný zločin. Paradoxem je, že za znásilnění nemůže být souzen, protože čin je již promlčen. ,,Mám dobrý pocit,“ prohlásil třiapadesátiletý Mercer, když se dozvěděl výrok soudu, že je nevinný a zase volný. (Nevinní za mřížemi?, MF Dnes, 27. 4. 2004)"

Práce obsahuje obrázek a tabulku.