1.	Vznik Zákup

2.	Přestavba zámku roku 1518

3.	Vyhoření zámku roku 1573

4.	Vývoj stavebních úprav od roku 1612 do roku 1689

4.1.	Koncepce zámeckého areálu

4.2.	Stavba kapucínského kláštera

5.	Dědička Anna Marie Františka

5.1.	Stavba barokního kamenného mostu

5.2.	Přestavba předzámčí

5.3.	Plány na hospodářský dům

5.4.	Jižní křídlo

5.5.	Zřízení výtahu v jižním křídle

6.	Marie Anna Karolina

7.	Další majitelé Zákup (do zestátnění po roce 1918)

"Exkurze v rámci Stavebně-historického průzkumu

V této práci se zaměřím na Zákupy, nebo-li Reichstadt. Mají své kořeny ve 14. století, tehdy patřily pánům ze Smojna a záhy pánům z Vartemberka. Tvrz byla postavena na protáhlé pískovcové pseudokupě, kterou přeťal dodnes dochovaný šíjový příkop. Za ním stála obdélná akropole, od severu a částečně východu chráněná rybníkem, od východu říčkou Svitávkou. Jádro hradu bylo obehnáno hradbou (dnes tvoří část vnitřní zdi rizalitu s kaplí). Do této hradby byla nad příkopem vložena dlouhá obdélná budova, možná byla k hradbě přiložena až dodatečně. Byla roztažena asi přes celou šířku ostrohu. Byly v ní tři místnosti, na východním konci úzký průjezd. Před čelním příkopem již ve středověku stávalo opevněné jižní předhradí.
Ve druhé polovině 15. století Vartemberkové Zákupy prodali. Zdislav Berka z Dubé, který panství koupil v roce 1518 od Petra Berky a který byl věrný nově na českém trůnu usazeným Habsburkům, své sídlo důkladně přestavěl na reprezentativní čtyřkřídlý renesanční zámek.
Velkých úprav se dočkala především jižní gotická budova, z této doby asi pochází čtvercová západní síň prvního patra a její portál. Nejvýznamnější je však renesanční novostavba (lze však vysledovat i pozdně gotické vlivy) monumentální budovy východního paláce. Ta byla od východu kvůli stísněnému nádvoří přisazena k ostrohu, výškový rozdíl byl vyrovnán dvěma vyrovnávacími podlažími, která se v pohledu z nádvoří jeví jako suterény. Sklepy, pravděpodobně jako část přízemí (v jižní části se dochovala renesanční křížově zaklenutá čtvercová místnost), byly rozdělené do pěti převážně valeně zaklenutých místností. V prvním patře byl přes celou šíři velký sál. V dalších částech areálu nejspíše také probíhaly úpravy, renesanční původ má například západní polovina jižního křídla předzámčí, v jejímž valeně klenutém přízemí mohly být stáje.
Roku 1573 za Zbyňka Berky zámek vyhořel, nevíme v jakém rozsahu. Do této doby spadá např. část traktu s kaplí, nejstarší z něj je dvojice dnes zazděných arkád v přízemí.
Kvůli značné zadluženosti bylo panství v roce 1612 prodáno Janu Novohradskému z Kolovrat. Za Kolovratů proběhly další úpravy, v letech 1630 – 31 je zmiňována kaple a věž na nové budově, lokalizaci neznáme. Janův syn Zbyněk Leopold se roku 1628 oženil s Annou Magdalenou, dcerou dvorského sudí Viléma ml. z Lobkovic. Manželství zůstalo bezdětné, proto po Zbyňkově smrti zdědila panství Anna Magdalena. Ta se v roce 1632 provdala za jednoho z nejbohatších šlechticů své doby, Jindřicha Julia, vévodu Sasko-Lauenburského. Jeho mladší syn Julius František nechal panství velkolepě přestavět (od roku 1670) na velkolepé venkovské sídlo v barokním slohu za účasti předních architektů. Od roku 1671 do 80. let v Zákupech působil vlašský stavitel Giovanni Domenico Orsi, který pravděpodobně vypracoval koncepci celého zámeckého areálu. Hlavní zámecká budova měla být podle ní sjednocenou čtyřkřídlou stavbou s jednoduchými fasádami, maximálně měly být využity starší konstrukce, což samozřejmě ovlivnilo výslednou podobu. Protože bylo nutné respektovat výškové dělení staré gotické budovy, bylo nad přízemí vloženo nízké mezipatro (viz obrázek), které sloužilo jako provozní prostory. Piano nobile uspořádané do enfilád se přesunulo do druhého patra."

Jedná se o seminární práci o exkurzi Zákup v rámci Stavebně-historického průzkumu. Obsahuje fotografie a architektonické nákresy.