1.

Úvod

2.	Největším nepřítelem člověka je on sám

3.

Závěr

"Všeobecně je člověk trvale provázen úzkostí a spěchem. Odmítá se přitom na chvíli zastavit a v samotě se zamyslet sám nad sebou. Obava může být zapříčiněna strachem z možné děsivé reflexe, jak to klasicky popsal Oscar Wilde v Obrazu Doriana Greye.
A tak se člověk vyhýbá citům a věnuje se především spotřebě. Domýšlivě se považuje za osvíceného a prastaré duchovní tradice odmítá. Váží si pouze svých symbolů z nichž pak nejvíce moci a bohatství.
V životě jednotlivce existuje určitá paralela o vztahu člověka k názoru svých otců. V šedesáti letech je mínění o názorech našich otců daleko vyšší než v osmnácti. Existují i naprosto extrémní skupiny mladých lidí, kteří si vytkli za svůj hlavní cíl násilí na starých a bezbranných lidech.
prokazatelně špatné je trvalé zvyšování výroby a spotřeby na Zemi. Ty rostou obrovským tempem, vzniká rozbujelé konzumenství. To opět souvisí s otupováním citů a s růstem kriminality. Přitom, jsou například podle poznatků kriminologie vyhlídky na návrat lidí s nedostatečným citovým vybavením zpět do společnosti velmi malé."

Referát z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.