Úvod

1.	Postavení krajů, samostatná a přenesená působnost

1.1	Vznik a vývoj územní samosprávy v českých zemích

1.2	Postavení krajů v ČR

1.2.1

Charakteristické prvky kraje

1.2.2

Orgány kraje

1.3	Působnost kraje

1.3.1

Věčná působnost

1.3.1.1

Samostatná působnost

1.3.1.2

Přenesená působnost

1.3.1.3

Rozlišení samostatné a přenesené působnosti

1.4	Plzeňský kraj

2	Majetek kraje jako důležitý ekonomický předpoklad

2.1	Majetek územní samosprávy

3	Způsoby nabytí majetku, jeho setruktura a evidence

3.1	Nabytí majetku

3.2	Struktura majetku

3.3	Evidence majetku

4	Využívání majetku a dopad do rozpočtu

4.1	Nakládání s majetkem

4.2	Nakládání s nemovitým majetkem plzeňského kraje

4.3	Struktura rozpočtu

4.3.1

Příjmy rozpočtu kraje

4.3.2

Výdaje rozpočtu kraje

4.4	Příjmy plynoucí do rozpočtu z nakládání s majetkem plzeňského kraje

5	Vklady majetku do různých typů organizací

5.1	Obchodní společnosti a obecně prospěšná společnost

5.2	Příspěvkové organizace

5.2.1

Vymezení majetkových práv příspěvkových organizací na příkladu plzeňského kraje

5.2.2

Transformace nemocnic plzeňského kraje

5.3	Problémy vzniklé nabytím majetku

Literatura
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Přílohy
XII. Schvaluje
XIII. Ukládá
I. Schvaluje

"1.3.1.1 Samostatná působnost
Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje. Samostatná působnost krajů je uvedena v zákonech jednak příkladným výčtem a dále jako péče v územním obvodu kraje v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.[Koudelka]

Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi, nesmí však zasahovat do jejich samostatné působnosti. Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí jen právním řádem, není vázán interními akty (usnesení, směrnice, metodické pokyny, instrukce) státu. Tyto akty sice mohou státní orgány přijímat, ale pro kraj mají jen doporučující charakter.

Samosprávní funkce zahrnuje zejména:
a) zpracování programu komplexního územního rozvoje kraje (s povinností konzultovat ho s příslušnými obcemi);
b) územně plánovací dokumentace kraje;
c) zřizovat neziskové organizace a obchodní společnosti a vládat do nich svůj majetek;
d) hospodaření s majetkem;
e) možnost přijímat úvěr, půjčky;
f) ručit majetkem, možnost převzít ručitelský závazek;
g) bezúplatné postoupení pohledávek;
h) emise vlastních obligací;
i) stanovení majetkových účastí na podnikání jiných subjektů;
j) zřizování věcného břemene;
k) spolupráce:
 s obcemi – kraj však nesmí zasahovat do samostatné působnosti obcí a nemůže být členem svazku obcí;
 s jinými kraji na základě písemné smlouvy (jsou vymezeny náležitosti) na splnění konkrétního úkolu (veřejné statky apod.), smlouva musí být schválena příslušnými zastupitelstvy krajů;
 mezinárodní – kraj má možnost vstupu do regionálních seskupení se zahraničními partnery (na základě písemné smlouvy);
l) vytváření podmínek pro:
 dopravní obslužnost kraje, resp. spolupráce s jinými kraji;
 rozvoj sociální péče:
- zřizuje a spravuje zařízení sociální péče a ústavy sociální péče s diagnostickou službou;
- rozhoduje o přijetí a ukončení pobytu v těchto zařízeních, resp. přemístění do jiných ústavů, které kraj spravuje;
- rozhoduje o výši úhrady od občanů za služby v těchto zařízeních;
- ochranu a rozvoj zdravých životních podmínek;
 výchovu a vzdělání – kraj v samostatné působnosti zřizuje a zrušuje:
- střední školy, vyšší odborné školy, odborná učiliště a příslušná školská zařízení (internáty apod.);
- konzervatoře a příslušná školská zařízení;
- speciální základní a střední školy a speciální předškolní zařízení (pro hendikepovanou mládež apod.);
- jazykové školy, těsnopisný ústav, školské ústavy umělecké výroby, školní hospodářství;
- školy s vyučovacím cizím jazykem (pokud je nezřídí obec);
- speciální základní školy při zdravotnických zařízeních, pomocné školy a zvláštní předškolní zařízení a školy při zdravotnických zařízeních;
- základní umělecké školy;
- dětské domovy;
- školská zařízení pro výchovu mimo vyučování;
- školská zotavovací zařízení;
- zařízení školního stravování;
- plavecké školy;
- střediska praktického vyučování;
- zařízení výchovného poradenství;
- střediska služeb školám a střediska informačních technologií;
- zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků;
- školám a školským zařízením, které zřizuje, přispívá na krytí neinvestičních nákladů – mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb jinak hrazených státem;
- může poskytovat dotace soukromým školám;
 zdravotnictví;
 zřizuje a spravuje protialkoholní záchytné stanice;
 kulturní rozvoj;
 koncepce rozvoje státní památkové péče v kraji – musí být v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR;
 koncepce odpadového hospodářství kraje;
 vypracování prognózy a koncepce strategie ochrany přírody na území kraje (ve spolupráci s příslušným ministerstvem);
 spolupráce a zajišťování ekologické výchovy a vzdělání, aktivní formy výchovy, osvěty a získávání informací, a to prostřednictvím státních i nestátních organizací;
 zajištění informovanosti o stavu životního prostředí;
 informace;
 ochranu veřejného pořádku.

V rámci samostatné působnosti je kraj oprávněn vydávat obecně závazné vyhlášky kraje. Tyto vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony. [§ 6/129]

Dozor nad výkonem samostatné působnosti kraje vykonávají věcně příslušná ministerstva a ústřední orgány. Kontrola je prováděna jako dozor následný, nikoliv preventivní. Zajišťují kontrolu nad dodržováním zákonnosti, soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony. Kontrola nesmí omezovat samostatnou působnost kraje. [Peková]"

Seznam literatury v práci není dokončený.