1.	Pojem pravda

2.

6x pravda

1.1	Pravda je to, co si neprotiřečí.

1.2	Pravda je shodou obsahu našich soudů s objektivní realitou

1.3	Pravdivé je to, na čem se shodneme.

1.4	Pravdivé je to, co je užitečné.

1.5	Pravda je to, co dává smysl tomu, co říkáme.

1.6	Pravda je shoda věci a rozumu.

3.	Schopnost poznání pravdy

4.	Naše smysly

4.1	Podstata a stín

4.2	Tělesný objekt

4.3	Vše je jen kopií originálu

5.

Rozum

5.1	Racionalistický pohled na poznání

5.2	Příklad s kapkou

6.	Nepoznatelnost pravdy

6.1	Deset důvodů neschopnosti poznání objektivní pravdy

6.2	Rozdílnost živých bytostí obecně

6.3	Rozdílnost lidí

6.4	Odlišnost smyslových orgánů

6.5	Rozdílnost subjektivních stavů.

6.6	Rozdílnost postavení, vzdálenosti a místního okolí objektu

6.7	Smíšení s tím, co je jiného druhu

6.8	Odlišné účinky objektů podle kvanta a kompozice objektů

6.9	Relativnost všech jevů a vjemů

6.10	Častost nebo řídkost dojmů

6.11	Různost výchovy zvyků, mravů, náboženských a filosofických názorů

7.Použitá literatura

" III. Naše smysly

Z
předchozího postoje je patrná nedůvěra v naše smysly, ve spolehlivost při poznávání. Dá se tedy říci, že naše smysly si pouze vytvářejí určitou iluzi o povaze toho, čemu jsem si přivykli říkat realita.

Podstata a stín
Dá se vlastně hovořit o tom, že zde existuje podstata a stín. Nyní si vzpomeňme na Platonovo přirovnání tohoto světa k jeskyni. Jelikož jsme všichni uvězněni v této iluzorní realitě, je pro nás velmi těžké, či dokonce nemožné, rozpoznat tuto iluzorní povahu toho, čemu říkáme realita.

Tělesný objekt
Nad možnostmi pravdivého poznání se zamýšlel i Albert Einstein. Mimo jiné řekl, že naše smysly předávají dojmy o tomto světě, které jsou velice komplikované. Je to příliš velké množství informací, než aby nás to nemátlo. Pořád se to mění. Ze všech smyslových informací, které se točí kolem nás, naše mysl něco vytáhne. Tomu Einstein říkal tělesný objekt.
Třeba profesor v posluchárně. Přednáší a vidí několik desítek tváří, jak se na něho dívají. A proč vidí ty tváře? Protože je chce vidět. Jeho mysl je tak naladěna.
Uvažujme ale, že by tam poletávala moucha, přistála by na tabuli a pak by se dívala na studenty. Ta by ale neviděla několik desítek tváří. Její vědomí není tak naladěné, aby se dívala na tváře. Je ale to, co vidí moucha, méně skutečné, než co vidíme my? Jsem si jistá, že kdybychom mozek mouchy připojili na počítačovou obrazovku, že bychom viděli úplně jiný svět, než jaký vidíme nyní."

Referát na seminář filosofie na ČZU.