1.Úvod

2.	Stručná chronologie Studené války v letech 1945 - 1949

3.	Hlavní představitelé vládnoucí moci v letech 1945 – 1949

4.	1945-1948, Dr. Edvard Beneš-prezident Československé republiky

5.	Významné události za vlády Dr. Edvarda Beneše

6.	1948-1953, Klement Gottwald-prezident Československé republiky

7.	Významné události za vlády Klementa Gottwalda

8.	Vznik a vývoj studené války

9.	Meziválečná situace, II. světová válka a svět po válce

10.	Cesta ke studené válce

11.	Vojenské síly po válce a první odzbrojovací iniciativy

12.	Strategie Západu pro studenou válku

13.	Strategie Východu pro studenou válku

14.	Ekonomika prvních poválečných let

15.	Vliv studené války na bezpečnost Československého státu

16.

Závěr

17.	Seznam použité literatury

"Síla ideologií naproti tomu nemůže být vyjádřena čísly, nelze jí exaktně měřit, ale přesto byla zřejmá. Nemyslíme však jen sílu, která vedla ”statečné” komunisty k sebeobětování či fanatické nacisty a potomky japonských samurajů k vytrvalému boji do posledního dechu. To, co se projevilo jako mnohem významnější faktor ve válce, byl nacionalismus. Objevil se především na straně spojenců, jakkoliv byl například v Rusku maskován jako sovětské (ovšem ve skutečnosti velkoruské) vlastenectví. Naproti tomu Němci nedokázali dostatečně a hlavně včas využít nacionalismu národů SSSR proti stalinskému Rusku a naopak ideologie nacionálního socialismu zabránila slušnému jednání se ”slovanskými podlidmi”. Němci, kteří byli na území Sovětského svazu vítáni na začátku války chlebem a solí, se velmi rychle stali nenáviděnými okupanty. Přitom využití potenciálu nespokojenosti porobených národů mohlo přivodit rychlý pád stalinského režimu. Stejně tak zabránilo Japoncům silné přesvědčení o své vlastní nadřazenosti v masovější spolupráci s národně osvobozeneckými hnutími jednotlivých asijských národů.
V materiální oblasti ukázala válka svoji dvojí tvář. Na jedné straně zničení neuvěřitelného množství materiálních i kulturních hodnot a lidských životů, na druhé straně velké investice do vynálezů a nových výrobních postupů a množství nové techniky, která se postupně rozšířila i do civilní sféry. Spojenci vydali na válku 171 250 000 000 liber, mocnosti Osy přibližně 105 500 000 000 liber. Celkové válečné ztráty byly vyčísleny na 413 250 000 liber. Největší hospodářské škody byly válkou způsobeny na východě Evropy, v Japonsku a také v samotném Německu. Pro ilustraci: bylo zničeno 30 000 továren, bylo zabito či zabaveno 7 mil. z celkového počtu 11,6 mil. koní nalézajících se v okupovaných oblastech Ruska, totéž se stalo s 20 mil. vepřů z celkového počtu 23 mil., bylo zničeno 137 000 traktorů, 49 000 kombajnů, 15 800 lokomotiv, skoro 50 % městské obytné plochy a 3,5 mil. obydlí v zemědělských oblastech.
Celá Evropa vypadala zničeně. Panoval nedostatek potravin, doprava nefungovala, mnoho obydlí bylo zničeno. Hrubý domácí produkt v kontinentální Evropě (bez SSSR) klesl asi o 25 % oproti předválečnému stavu. Průmysl na evropské pevnině na tom byl, co se týká strojového parku, dobře, ale byl zaměřen na válečnou výrobu a nemohl okamžitě produkovat potřeby pro mírový život. Velkou pomoc osvobozeným státům poskytla Správa OSN pro pomoc a obnovu (UNRRA), která dodala do Evropy více než 25 mil. tun zboží. Ze 70 % financovali činnost UNRRA Američané. Přes tuto snahu a pozdější pomoc v rámci Marshallova plánu však bylo předválečné úrovně HDP dosaženo až v letech 1948 – 1949. V Německu a Rakousku bylo dosaženo této úrovně v roce 1951, v Japonsku až v roce 1958.
Z války vyšly jako jednoznačný ekonomický vítěz Spojené státy. Hrubý národní produkt USA vzrostl z 209,4 mld. USD (USD roku 1958) na 355,2 mld. USD, tj. téměř na polovinu objemu zboží a služeb celého světa. Stát měl ohromné zásoby valut a drahého kovu, a na rozdíl od jiných bojujících zemí v USA i v průběhu války rostla životní úroveň obyvatel.
Válka však nebyla jen otázkou ničení materiálních hodnot. Značná suma z peněz i sil vydaných na válku šla na vojenský výzkum a vývoj. Druhá světová válka tak výrazně zlepšila parametry ponorek a letadel, vznikl použitelný radar i první primitivní počítač, tryskové letadlo i sonar, byl učiněn výrazný pokrok v konstrukci raket a konečně byla poprvé využita jaderná energie, i když pouze ve formě atomové pumy. Existovaly však i méně nápadné vynálezy, které měly posléze zlepšit civilní výrobu. Rozvíjela se například elektrotechnika, bylo dosaženo významného pokroku ve stavbě lodí i ve využití umělých hmot."

Čistý text dosahuje cca 25 stran. Práce obsahuje tabulky.