1	Charakteristika prohramu Phare

1.1	Národní programy Phare, jeho realizace a koordinátoři

1.2	Organizace a řízení zahraniční pomoci v ČR

1.3	Cesta k rozšiřování

1.3.1

Kodaňská kritéria

1.3.2

'Agenda 2000' a Přístupová partnerství

1.4	Re-orientace programu Phare

1.4.1

Po roce 2000

1.4.2

Pokračující podpora zemí, které nejsou kandidáty

1.4.3

Tři podmínky pro členství v EU

1.5	Phare v peněžních jednotkách

2	Historie a budoucnost fondu Phare

2.1	Phare .... minulost

2.1.1

Doba "prehistorická"

2.1.2

Doba "minulá"

2.2	Phare ... přítomnost

2.3	Phare ... budoucnost

3	Jak požádat o financování svého projektu z fondu Phare

3.1	Fond rizikového kapitálu

3.2	Fond na podporu vývozců

3.3	Podnikový program ochrany prostředí

3.4	Fond energetických úspor

3.5	Národní vzdělávací fond

3.6	Fond aktivních opatření trhu práce

3.7	Národní fond sociálních iniciativ

3.8	Fond pro malé projekty přeshraniční spolupráce

3.9	Nadace rozvoje občanské společnosti

4	Realizace programu Phare

4.1	Institucionální rozvoj

4.2	Podpora investic

4.3	Základní kritéria odbornosti

4.4	Plánování a výběr projektů

4.5	Výběrová řízení a kontrakty v rámci Phare

4.6	Předpisy pro uzavírání kontraktů

4.7	Jak se kontrakty udělují

4.8	Kdo se může podílet na kontraktech

4.9	S kým se kontrakty uzavírají

4.10	Phare na internetu

5	Přehled fondů Evropské unie

5.1	Strukturální fondy

5.2	Fond soudržnosti

5.2.1

Programy navrhované a řízené členskými státy EU

5.2.2

Programy navrhované a řízené Evropskou komisí (Community Initiatives)

5.3	Inovativní programy Evropské komise

6	Zdroje informací

"2 Historie a budoucnost fondu Phare

Počátek programu Phare se datuje od roku 1990. Původně byl zamýšlen pouze pro Polsko a Maďarsko, přesto se však iniciativně rozšířil na sedm států (NDR dostala podporu pouze v roce 1990). Dnes Phare program zahrnuje třináct států.
Celkem Evropská unie vydala v letech 1990 - 1996 na Phare program 6 649 mil ECU, což by v přepočtu bylo asi 230 miliard Kč. Kolik z toho připadlo na Českou republiku nelze přesně určit. V národních programech to bylo 442 mil ECU (po oddělení slovenské části z let 1990-1992); problém je ve vícenárodních programech, které jsou určeny pro více států současně a finanční dělení lze jen hrubě odhadnout. Celkový odhad podpory z fondu Phare pro ČR činí zhruba 18 miliard Kč.
Pokračování programu Phare pro Českou republiku je zajištěno víceletým programem, který bude trvat do roku 1999. Prakticky však bude čerpán minimálně ještě v roce 2000.
Česká republika z celkové alokace v létech 1990 - 1996 dokázala využít 64,7 %, z toho v programech 1990 - 1994 97,4 %. Z tohoto pohledu zaujímá Česká republika čestné místo mezi zeměmi střední a východní Evropy a nikoli poslední, jak se občas traduje i v Evropské komisi. Falešný pohled a falešná čísla vznikla oddělením bývalého Československa ve statistice.
Phare program zdaleka neznamená pouze finanční přínos. Tento přínos dokonce ani není stěžejní, ale to je námět na jiný článek.

2.1 Phare ... minulost

2.1.1 Doba "prehistorická"
Na samém začátku (rok 1990) se program Phare pro Československo omezoval na sektor životního prostředí a TEMPUS - spolupráce mezi vysokými školami. Toto období by se dalo nazvat jako "pilotní" se získáváním zkušeností jak na české tak i bruselské straně, protože ani jeden z obou partnerů neměl s tímto typem programů žádné zkušenosti. Na rozdíl od všech ostatních programů (pomoc zemím třetího světa, bilaterální a pod.), program zde realizovaly (včetně financování) orgány přijímajícího státu.

2.1.2 Doba "minulá"
V dalším období (1991-93) se pomoc soustředila na podporu reformního procesu, zvláště restrukturalizaci ekonomiky a vybudování soukromého sektoru (aniž by zcela zanedbávala ostatní oblasti). Pro toto období platí, že Evropská komise vystupovala jako dárce pomoci a československá strana jako příjemce. O spolupráci se zatím nedalo příliš mluvit a žádná ze zúčastněných stran ani neměla vyšší ambice. Nicméně obě strany již získaly zkuše-nosti s tímto typem programu a česká strana kromě toho navíc zkušenosti z realizace mezinárodních programů a projektů i zkušenosti z fungování Evropské komise (ne vždy kladné). Mimo to se příslušná česká instituce (Národní koordinátor a Centrum pro zahraniční pomoc) naučila odhadovat současné i budoucí požadavky na Českou republiku a Phare program. To na jedné straně vedlo k změnám v době "současné" a na druhé straně utvořilo z Phare programu zrcadlo našich vztahů k EU.

2.2 Phare ... přítomnost"
Již od roku 1993 však dochází k postupné a ze začátku nesmělé změně v orientaci programu Phare. Od dosavadní podpory reformního procesu směřuje až k dnešní podpoře provádění Evropské dohody a budování infrastruktury, napojující naši ekonomiku na evropské sítě. To znamená posílení našich asociačních snah: byly zahájeny programy na podporu provádění Evropské dohody s akcentem na harmonizaci legislativy; byl založen program pro přeshraniční spolupráci s Německem (rozšířen i na Rakousko), který poprvé umožnil použít prostředky Phare pro investice do infrastruktury (zejména dopravy a životního prostředí).
V dlouhodobém programu (Víceletý indikativní program 1995-99), který byl schválen českou vládou i Evropskou komisí, byly stanoveny odpovídající základní priority programu Phare: podpora legislativní a institucionální integrace, podpora infrastrukturní integrace a pokračující podpora sociálně ekonomického rozvoje.
V tomto období se česká strana stává Evropské komisi partnerem pro jednání i když dlužno říct, že stále neplnoprávným, protože základní vztah dárce-příjemce dosud existuje. Phare program naproti tomu přestává být programem, který existuje sám o sobě, ale zařazuje se do celkových a mnohem širších asociačních iniciativ."

Vhodné pro všechny