1.	Historický úvod

1.1.

Mnichov

1.2.	Protektorát Čechy a Morava

2.	Protektorátní hospodářství

2.1	Hlavní rysy řízeného válečného hospodářství v českých zemích

2.1.1

Řízení cenové politiky

2.1.2

Státní usměrňování výroby a oběhu

2.1.3

Regulace zemědělské výroby a systém povinných dodávek

2.1.4

Kontrola zahraničního obchodu a platebního styku

2.1.5

Povinné organizace podnikatelů

2.1.6

Rozmísťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce

2.1.7

Státní řízení mezd

2.1.8

Přídělový systém zásobování

2.1.9

Jiné metody

2.1.9.1

Rušení podniků

2.1.9.2

Zabírání půdy českých rolníků

2.1.9.3

Personální opatření

2.1.9.4

Kapitálová expanze

2.1.9.5

Konfiskace majetku a jeho převod do rukou Němců

3.	Politické, společenské a kulturní důsledky

4.Závěr
5.Zdroje

“ Hlavní rysy řízeného válečného hospodářství v českých zemích

Bezprostředně po 15. březnu 1939 začali Němci v nově vzniklém Protektorátu zavádět tzv. válečné řízené hospodářství, které znamenalo přechod ke kvalitativně odlišnému typu ekonomiky. Hnacím motorem všech opatření, která byla prováděna bylo nahradit tržní mechanismus direktivním rozhodováním centrálních orgánů. Pomocí takto řízeného hospodářství mohli Němci lépe ovládnout a germanizovat ekonomiku okupovaného státu, mobilizovat jeho zdroje pro vlastní cíle a včlenit ho do budovaného velkoprostorového hospodářství.
Německé správě se podařilo velmi rychle nahradit liberální tržní mechanismus regulace hospodářských procesů přísně direktivním rozhodováním a plánováním a uplatnit tzv. “vůdcovský princip“. Změnila se také funkce trhu, který byl původně jakýmsi regulátorem výroby. Tuto funkci nahradily direktivně stanovené úkoly. Co se týče cen, ty byly stanoveny z moci úřední a zakázky významnějšího charakteru se tzv. zálohovaly předem. Toto zálohování ovlivnilo i činnost bank, v jejichž aktivech poklesla váha průmyslových úvěrů.
Válečné řízené hospodářství bylo uplatněno ve všech odvětvích. Václav Průcha vyčleňuje tyto hlavní rysy1):

1) Řízení cenové politiky
Hlavním cílem cenové politiky bylo zachovat i za války stabilní a relativně nízkou cenovou hladinu. Přesto však úřední ceny rychle stoupaly a ustálily se až později. Výsledkem toho všeho nakonec byl prudký vzestup cen na černém trhu a růst nerealizovatelné kupní síly obyvatelstva i podniků.

2) Státní usměrňování výroby a oběhu
Cílem tohoto usměrňování bylo zajištění plynulosti výroby při převaze poptávky
nad nabídkou a také zabezpečení preferencí zbrojní produkce. Uplatňovaly se zásahy
nepřímé ( závislost produkce na přidělených surovinách a pracovních silách) a přímé
(zákazy určité výroby či spotřeby, vnucení určitých zakázek, odnětí provozních strojů
atd.) . I pohyb zboží z výroby přes obchodní síť ke spotřebiteli byl řízen a kontrolován
z centra."