1.	Charakteristika feminismu

2.	Definice feminismu

3.	Historie feminismu

4.	Cíle feminismu

5.	Proudy feminismu

5.1.	Genderové reformní feministické teorie

5.2.	Feministické teorie genderově motivovaného odporu

5.3.	Feministické teorie genderově motivované vzpoury

5.4.	Členění feministické teorie podle G. Ritzera

6.	Významné ženy

"5.Proudy feminismu

Mezi dnešní nejznámější rozdělení proudů feminismu patří dělení socioložky Judith Lorberové:
1) Genderové reformní feministické teorie
Pod tuto skupinu zařazujeme směry, které popisují a týkají se zdůrazňování podobností mezi muži a ženy. Řadíme sem:
• Liberální feminismus: je označován za nejvýznamnější směr shrnující požadavky na
emancipaci ženy. Podle tohoto směru by se sociální role měly zbavit protikladnosti
a brát v úvahu to, co mají společné.
• Marxistický feminismus: zde je zaměření zejména na stejné možnosti v zaměstnání,
na to, že i ženy mají stejná práva získávat stejná finanční ohodnocení jako muži a obecně se mluví o tom, že by žena měla být finančně nezávislá jako muž, jelikož finančně nezávislý člověk je člověk svobodný.
• Rozvojový feminismus: je zaměřen na problémy žen, které žijí v hospodářsky rozvojových zemích.

2) Feministické teorie genderově motivovaného odporu
Směry, které se nacházejí pod touto druhou skupinou se zabývají zkoumáním a porovnáváním myšlení mezi ženami a muži a ,,doporučují“ ženám zakládat vlastní organizace a spolky, aby se vymanily z mužské nadvlády.
• Radikální feminismus: tento směr v určitých názorech zachází do extrému. Ženy, které jsou jeho zastáncem odmítají jakýkoliv dialog s mužem, vše vidí pouze ženským pohledem a zaměřují se zejména na otázky sexuálního vykořisťování a zneužívání. Dle radikálního feminismu je žena od pradávna vykořisťována.
• Psychoanalytický feminismus: zaměřuje se na to skryté, nevědomé potlačené v dynamice naší osobnosti. Je poukázáno například na to, že děti prožívají své první
vztahy s matkou, tudíž se ženou. To pak v člověku zanechá jakési emoce a vzpomínky, které se u mužů v dospělosti mohou projevit ve formě strachu z toho, že žena může ohrozit jeho vůli. Proto je poté žena utiskována jako důkaz mužské schopnosti ji ovládat. Obecně řečeno, muž si tím dokazuje, že je silnější.
• Lesbický feminismus: žena vyjadřuje svůj názor, že muž je pouze násilnický, agresivní, necitlivý a autoritářský, zatímco ona je jeho pravým opakem. V tomto směru se setkáváme s řadou rozporů jako například s názorem, že feminismus je teorie a lesbismus její praxe.
• Hlediskový feminismus

3) Feministické teorie genderově motivované vzpoury
Zaměření na nerovnosti nejen v pohlaví, ale také v rase, etnické příslušnosti atd. Týká se to nerovností založených na genderové problematice.
• Multirasový feminismus
• Mužský feminismus: zde bych ráda citovala z článku pana Vladimíra Volma:5)
,,Feminismus je programem také pro muže, již procitají z bezvědomí sociální homosexuality, z šedi uniformních názorů a postojů, v nichž ženy hrají roli domácích robotů na výrobů dětí, přípravu jídla atd. Bez mužů feministů by patriarcháty dosud drtily city a naděje žen stejně jako v dobách hinduistického či katolického temna. Zajímavá je proměna mužů, kteří ženami pohrdají, ale kteří jsou otci dcer. Jak dcery dospívají, začínají se k nim přibližovat cizí muži. A jestliže tito muži mají k dcerám pohrdlivý vztah, chovají se k nim přezíravě a ponižují je, otcové to těžce nesou. Vše se děje podle rodičovského vzoru. Nicméně privilegovaní otcové v dcerách spatřují sami sebe, tolik si přáli syny, a proto těžce nesou jejich nerovné ženské role. Ze zmíněných situací se také někdy rodí mužský feminismus.“