1.	Základní informace o městě

2.	Jednotlivé historické doby

2.1.	Archeologické nálezy

2.2.	Slovanské osídlení

2.3.	Doba králů - Václav I. a Přemysl Otakar II.

2.4.	Písecká republika a Jan Žižka

2.5.	Katastrofické události - požáry, mor

2.6.	Zkvétající Písek - 18. a 19. stol.

3.	Dnešní Písek

"Stříbrná stužka říčního dolního toku Otavy obklopená temnými hlubokými lesy vytváří kouzelnou atmosféru bývalého královského či okresního jihočeského města Písku. Zmíněné město se nachází necelých sto kilometrů jižně od Prahy, hlavního města České republiky. Město Písek se rozkládá na severní části budějovické pánve na obou březích řeky Otavy, jejíž zlatý písek přispěl snad právě k pojmenování oné jihočeské brány.
Dle archeologických nálezů víme, že tento kraj zaujal lidstvo již dávno. První osady zde pravděpodobně vznikaly již v období pravěku. (Soudíme tak na základě nálezů kamenných nástrojů U Pazderny nebo z okolí Ražic a Putimi.) Další osady, např. na Šobrovně, u Vrcovic nebo Topělce, předpokládají obyvatelstvo doby bronzové a nálezy z Hradiště a Píseckých lesů dokumentují sídla z 8. století před naším letopočtem – doby železné. Dvě odkryté a otevřené mohyly, plné zlatých a stříbrných šperků laténské kultury a dokonce importované nádoby etruského původu, nás informují o přítomnosti keltských příslušníků na Hradišti okolo 5. století starého letopočtu.
První stopy slovanského osídlení zaznamenávají archeologové od 6. století našeho letopočtu. Z tohoto období máme ale málo informací. Snad zlomovou zajímavostí je, že původní město, zvaný Na Písku a později Starý Písek, se rozkládalo v prostorách dnešního Václavského předměstí. Vybudováno bylo přibližně v 11. století. Od té doby je zde zdokumentován život Slovanů a jejich kultura.
Současné město Písek bylo osídleno na pravém břehu řeky Otavy (opačném něž byl Starý Písek) až ve 13. století. První doloženou písemnou zmínkou o Písku je listina krále Václava I. vydaná v roce 1243, která dle textu v Písku vznikla, ale více o něm nepojednává. Takže jestli právě čtvrtý český král byl zakladatelem města, to nyní bohužel přesně říci nedovedeme, ale že největším budovatelem Písku byl jeho syn, král železný a zlatý Přemysl Otakar II., víme určitě. Jeho časté návštěvy doložené různými listinami jsou toho zárukou. A také právě tento král povolal do Písku stavebníky známé jako Písecko-zvíkovská stavební huť a rozhodl o nových píseckých stavbách. Mezi nimi byly především Kamenný most (Dle legendy „pro první krok“ nazývaný také Jelení most. V současné době asi největší klenot našeho města, o kterém se učí každý žáček v celé zemi, neboť písecký kamenný most je nejstarším mostem na našem území.). Dále pak písecký hrad (dnes dochované pouze západní křídlo, kde sídlí Prácheňské muzeum), kostel narození Panny Marie, dominikánský klášter s kostelem Povýšení svatého Kříže a rychtářův dům. Dle výše uvedeného výčtu je zřejmé, že i přes rychlou práci stavebníků se Písek na několik desítek let stal staveništěm. Město bylo naplánováno královskými architekty (urbanisty) dle běžného středověkého modelu. Z toho vyplývá, že bylo dobře opevněno, ať už příkopem nebo hradebním opevněním se třemi branami (Pražská, Budějovická, Putimská – ze západní strany nebyla potřebná, neboť tam tekla řeka). Městské hradby byly zhruba 1400 metrů dlouhé a nahoře byly zakončeny cimbuřím. Později bylo třeba ochranu města zvýšit, a tak bylo cimbuří zazděno a hradby zmohutněny a navýšeny. Uprostřed města byly zbudovány měšťanské domy."

Práce obsahuje obrázek.