1.	Vznik a podstata družstva

2.	Cíle družstev

2.1	Cíle v hospodářské oblasti

2.2	Cíle v sociální oblasti

2.3

Jiné cíle

3.	Současná definice družstva, družstevní principy a hodnoty

3.1	Vztahy mezi idejemi a družstevními principy

3.2	Současná definice družstva

3.3	Družstevní hodnoty

3.4	Družstevní principy

4.	Vztahy v družstvu

5.	Členění družstev podle jednotlivých hledisek

6.	Současný stav družstevnictví ve světě

6.1	Vznik družstevnictví ve světě

6.2	Mezinárodní družstevní svaz

6.3	Orgány Mezinárodního družstevního svazu

6.3.1

Práva a povinnosti členů MDS

6.4	Globální a lokální perspektivy světového družstevnictví

6.5	Členská základna Mezinárodního družstevního svazu

6.6	Krajiny s maximálním a minimálním počtem individuální členů – družstevníků

6.7	Struktura individuálních členů družstev ve světě podle činností

6.8	Družstevnictví v Asii

6.9	Družstevnictví v Africe

6.10	Družstevnictví v Americe

6.11	Družstevnictví v Evropě

6.11.1

Asociace evropských družstevních pojišťoven

6.11.2

Asociace družstevních bank EU

6.11.3

Evropský koordinační výbor pro sociální bydlení

6.11.4

Evropský výbor výrobních a nevýrobních družstev

6.11.5

Evropský koordinační výbor pro sociální turistiku.

6.11.6

Svaz nákupních družstevních sdružení evropských maloobchodníků

6.11.7

Svaz evropského soc. lékárnictví

6.11.8

Polnohospodářská družstva EU

6.11.9

EU spotřebních družstev

“ Současný stav družstevnictví ve světě
Vznik družstevnictví ve světě
První družstvo na světě bylo založené ve Velké Británii. Založení předcházelo střetnutí 15. 8. 1844, kde se na schůzi budoucí členové dohodli a odsouhlasili si pravidla družstva. Inspirova-la je Owenova teorie i sociální a hospodářské podmínky. V družstvu se zpočátku prodávali za nízké ceny: máslo, cukr, mouka, svíčky.

Družstvo skončilo po prvním roce činnosti s výsledkem: členské příspěvky 74 liber, nárůst kapitálu 181 liber a s přebytkem – ne ziskem, nebo zpočátku byla rozhodující idea svépomoci, ne zisk – 22 liber.

Jako pozorovatel těchto prvních, ať skromných výsledků, byl J. G. Holyoake – jeden z prvních teoretiků družstevní ekonomiky. Svoje poznatky shrnul v odborné literatuře.

Nezávisle na tomto družstvu byl založený „Gazdovský spolek“ v Sobitišti Samuelem Jurkovi-čem. Jedná se o prvé úvěrové družstvo ve světě první spolek na družstevních zásadách na evropském kontinentě.

Je možné povědět, že družstevnictví se postupně začalo rozvíjet na principu svépomoci a ne-ziskovém základě po celé Evropě, hlavně koncem 19. století.

Z Evropy se dostalo družstevnictví do celého světa. Jako se tato forma vlastnictví rozšiřovala, začali vznikat různé, často protichůdné teorie o družstevnictví. Jejich pestrost byla vyvolaná základní otázkou: zda má mít družstvo neziskově nebo ziskově orientovanou základní otázku, respektive, kde a v jakých činnostech či oblastech plní sociální a základní potřeby svých členů (bydlení, stravování – spotřební, částečně polní hospodářské družstva), kde se dostává do ob-lasti prvovýroby (výrobní, polně hospodářská družstva) a je tvorba zisku nevyhnutelná pro –další rozvoj výroby (modernizace, nákup nových strojů, technologií). Neméně zajímavé jsou i ve skutečnosti diskuse o úvěrovém družstevnictví a pojišťovnictví.

Mezinárodní družstevní svaz
Mezinárodní družstevní svaz byl založený 19. 8. 1895 v Londýně a to za účelem družstevní spolupráce mezi jednotlivými krajinami, podpory družstevního hnutí na základě demokracie a vzájemné svépomoci. Do roku 1919 sdružoval jednotlivé družstevní svazy jako i konkrétní družstva a fyzické osoby. V roce 1919 se členstvo fyzických osob zrušilo. Od té doby se v Mezinárodním družstevním svazu zúčastňují na práci jenom celostátní organizace družstev-nictví, resp. regionální, v osobitných případech základní organizace.

Základní cíle Mezinárodního družstevního svazu, které byli vytýčené při jeho založení:
- podporovat zájmy družstevního hnutí ve všech jeho formách
- udržovat přátelské vztahy mezi svými členskými organizacemi
- podporovat hospodářské styky mezi družstevními organizacemi všech druhů na ná-rodní i mezinárodní úrovni

Zakládajícími členy MDS byli: Argentina, Austrálie, Belgie, Francie, Holandsko, Indie, Ně-mecko, Rusko, Itálie, Srbsko, USA, Rakousko-Uhersko, součástí kterého bylo i Slovensko. V roce 1918 jako nástupnický stát se stala členem i ČSR a v roce 1993 po vzniku Slovenské republiky i SR.

V současnosti je MDS jednou z největších mezinárodních nepolitických organizací na světě, má 753 mil. členů.

Od prvního sjezdu MDS v Londýně už uplynulo 100 let a dodnes se konalo 301 sjezdů MDS. Každý ze sjezdů byl ovlivněný nejen vnitřními (družstevními) problémy, ale i vnějšími činite-li, jakými pro družstevní hnutí byli především: první a druhá světová válka, jako i vznik proti-kladných politických soustav ve světě.

Za rozhodující mezníky pro činnost družstevnictví je možno pokládat hlavně tyto sjezdy MDS – mimo ustavující sjezd v Londýně:

2. sjezd v roce 1896 – kde byly přijaté stanovy

4. sjezd v roce 1900 – první změna stanov (sjezdu se mohli zúčastňovat jen volení delegáti členských organizací, ne individuální členové)

15. sjezd v roce 1937 – kdy byly stanovené družstevní principy a rozdělené na závazné a vý-běrové

23. sjezd v roce 1966 – byly předefinované družstevní principy ve volnější podobě

31. sjezd v roce 1995 – vymezení družstva, klíčových hodnot a principů. Na tomto sjezdu bylo 1219 účastníků, členů a pozorovatelů."

Vhodné pro studenty VŠ, VOŠ a SŠ.
Obsahuje schéma a tabulky.