1.	Humanismus, renesance - definice

2.

Svět

2.1	Předchůdci renesance

2.1.1

Itálie – Dante Alighieri

2.1.2

Francie – Francois Villlon

2.1.3

Anglie – Geofrey Chaucer

2.2	Renesance v Itálii

2.2.1

Francesco Petrarca

2.2.2

Giovanni Boccaccio

2.2.3

Lodovico Ariosto

2.2.4

Niccolò Machiavelli

2.2.5

Michelangelo Buonarroti

2.3	Renesance ve Francii

2.3.1

Pierre de Ronsard

2.3.2

François Rabelais

2.3.3

Michel de Montagne

2.4

Španělsko

2.4.1

Miguel de Cervantes Saavedra

2.4.2

Lope de Vega

2.4.3

Tirso de Molina

2.5	Portugalsko, Německo, Nizozemsko, Slovanské písemnictví

2.5.1

Luís de Camões (1531 – 1580)

2.5.2

Hans Sachs

2.5.3

Sebastian Brant

2.5.4

Erasmus Rotterdamský

2.5.5

Jan Kochanowski

3.	Anglická literatura

3.1	Francis Bacon

3.2	Edmund Spenser

3.3	Christopher Marlow

3.4	William Shakespeare

4.	Humanismus a renesance v Českých zemích

4.1	1. fáze – vláda jagellonské dynastie

4.1.1

Jan z Rabštejna

4.1.2

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

4.1.3

Jan Skála z Doubravky

4.1.4

Viktorin Kornel ze Všehrd

4.1.5

Řehoř Hrubý z Jelení

4.1.6

Hynek z Poděbrad

4.1.7

Frantova práva

4.2	2. fáze: ( vláda Habsburků)

4.2.1

Jan Blahoslav

4.2.2

Václav Hájek z Libočan

4.2.3

Mikuláš Dačický z Heslova

4.2.4

Tadeáš Hájek z Hájku

4.2.5

Jan Jesenius

4.2.6

Oldřich Prefát z Vlkanova

4.2.7

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

4.2.8

Václav Vratislav z Mitrovic

4.2.9

Jan Campanus Vodňanský

4.2.10

Pavel Kyrmezer

4.2.11

Tobiáš Mouřenín z Litomyšle

4.2.12

Daniel Adam z Veleslavína

4.2.13

Knížky lidového čtení

5.	Baroko ve světě + manýrismus

5.1	Španělská literatura

5.1.1

Terezie z Ávily

5.1.2

Jan z Kříže

5.1.3

Luis de Góngora y Argote

5.1.4

Pedro Calderón de la Barca

5.2	Italská literatura

5.2.1

Torquato Tasso

5.3	Anglická literatura

5.3.1

John Donne

5.3.2

John Milton

5.4	Francouzská literatura

5.4.1

Blaise Pascal

5.5	Německá literatura

5.5.1

Andreas Gryphio

5.5.2

Frierdich von Spee

5.5.3

Hans Jacob Christoffel von Grimmelhausen

5.6	Ruská literatura

5.7

Avvakuma

6.

Rokoko

6.1	Giovanni Giacomo Casanova

7.	Baroko v Čechách = Česká pobělohorská literatura

7.1	Exilový spisovatelé

7.1.1

Pavel Stránský

7.1.2

Pavel Skála ze Zhoře

7.1.3

Jiří Třanovský též Tranoscius

7.1.4

Jan Ámos Komenský

7.2	Domácí literatura

7.2.1

Adam Václav Michna z Otradovic

7.2.2

Bedřich Bridel

7.2.3

Felix Kadlinský

7.2.4

Václav Jan Rosa

7.2.5

Bohuslav Balbín

7.2.6

Jan Kořínek František Beckovský

7.2.7

Jan Libertin

7.2.8

Václav František Kocmánek

“ HUMANISMUS A RENESANCE
- v pozdním středověku se začal proměňovat pohled na svět
- vzrůstal zájem o umění starého Říma  obliba antiky
- vnikl nový sloh–renesance (z franc. la renaissance = znovuzrození, obrození), 14.-16. stol.
- byla podnícena rozmachem italských měst (bohatá severoitalská města – Benátky, Florencie)
- měšťané nechtějí zůstávat ve stínu šlechty a církve
- vznikla v Itálii na konci 13. stol., z Itálie se šíří na západ a do střední Evropy na počátku 16. stol.
- nástup je renesance je charakterizován rozvojem řemeslné výroby (manufaktury), námořními objevy (objev Ameriky někteří datují jako počátek renesance), a vynálezy (knihtisk – Johannes Gutenberg  objem tištěného slova stoupá – stoupá dostupnost – stoupá i vzdělanost)
- člověk je střed zájmu, důraz na rozum (x středověk – víra)
- znovuzrození antických ideálů
- oslabený zájem o posmrtný život, stoupá zájem o pozemský
- jazyk –klasická latina, národní jazyky
- mnohostrannost umělců
- vznikají nové vědní obory , rozvoj anatomie – veřejné pitvy, heliocentrická teorie –Koperník, Bruno, Galilei, Kepler
- lidé si vážili umění–Leonardo da Vinci(Dáma s Hranostajem, Mona Lisa), exis. teoretické úvahy o umění
- umělec – vnímán jako osoba s božskou tvořivou mocí – vyšší postavení než ve středověku
- umělci: Donatello, Sandro Botticelli, Raffael Santi, Albrecht Dürrer, Hieronymus Bosch, Tintoretto
- rozvoj politické teorie  Thomas More (1478-1535) – dílo Utopie – popisuje fiktivní stát, založený na občanské rovnosti, neexistuje soukromé vlastnictví, všichni musí pracovat  označení žánru utopické literatury
Humanismus (z lat. humanus = lidský) – způsob pohledu na svět, soustava názorů na život
- zaměření na zkoumání člověka
- člověk je soběstačná individualita, dokáže se o sebe postarat
- důraz na vzdělání, studium jazyků, hodně je používána latina
- Ad fontes = návrat k pramenům
- v 16. a 17. stol. – reformace (úsilí o nápravu církve) – Martin Luther (1483-1546), Jan Kalvín (1509-1564 ) proti zpovrchnění církve, hromadění majetku, stěžejní rys reformace – důraz na mravní kázeň. Konflikt vedl v 16. a 17. stol k náboženským válkám. Později nástup baroka.

- žánry: traktáty, alegorie, duchovní písně
- pro rozvoj národních jazyků měli význam překlady bible

Předchůdci renesance
1) Itálie – Dante Alighieri (1265-1321)
- rodina zámožného florentského šlechtice
- v politických sporech podpořil obhájce měšťanských svobod proti papeži  proto musel odejít do exilu, když se k moci dostala propapežská strana
- žil ve Veroně, Ravenně – zde zemřel
- platonická láska k Beatrici de Portinari – vdala se a brzy na to zemřela – je jeho celoživotní inspirací - je jí věnované 1. dílo
dílo: Nový život – soubor milostných básní, italsky
- líčí příběh své lásky až do Beatriciny smrti
Hostina – dílo prokládané prózou, filozofický traktát
- italsky (po smrti Beatricie – hledá útěchu u filizofie)
pojednání Monarchie
O řeči lidové
Božská komedie – didakticko – alegorický epos
- vyjadřuje tuto lásku zduchovnělou
- Boccaccio připojil název Božská – původně jen Komedie
- úvodní verše – básník zabloudil v temném lese – symbol života, kde ho pronásledují tři šelmy (smyslnost, pýcha, Lakomství)
- pak musí projít třemi záhrobními říšemi – Peklem, Očistcem, Rájem. Peklem a Očistcem ho doprovází Vergilius. Rájem přejímá úlohu průvodce Beatrice a později sv. Bernard (Vergilius jako pohan nemá přístup)
- námět převzat ze středověkých děl líčících putování duše za spásou
- kompozice má středověký ráz – založená na číselné symbolice ( 3 části po 33 zpěvech , složeno ze 3 strof – počet zpěvů je roven 100 – úvod)
- Dantovým dílem se inspirovala řada spisovatelů (Komenský - Labyrint světa a ráj srdce, 1. Milton - Ztracený ráj, J. W. Goethe - Faust, 1. Ko11ár - Slávy dcera).
- Dantova alegorická básnická skladba patří k vrcholným dílům evropské středo¬věké literatury. Tvoří ji 100 zpěvů, jež jsou rozděleny do tří částí: Peklo, Očistec, Ráj. Děj začíná nocí ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek a končí půlnocí příštího pátku.
- vyjadřuje touhu člověka po poznání, po pravdě, dobru, hovoří o cestě k Bohu, která znamená spásu duše.
- V prvním zpěvu zabloudí básník v temném lese (alegorie světa) a snaží se dostat na sluncem ozářenou horu (symbol štěstí). V jeho pouti mu brání pardál, lev a vlčice (symboly rozkoše, pýchy a lakomství). Na pomoc mu přichází Vergilius, provází jej peklem (33 zpěvů) a očistcem (33 zpěvů).
- Peklo je tvořeno 9 stupňovitými kruhy, dole se.trestají těžké hříchy, výše lehké. V prvním kruhu jsou duše nekřtěných, mudrců a básníků doby předkřesťanské (vítá je Homér), v druhém smilníci, v třetím požitkáři (padá na ně neustále déšť, kroupy a sníh), ve čtvrtém lakomci, v pátém zuřivci (musí spolu zápasit v močále) a lenoši, v šestém kacíři a nevěřící (trpí v ohnivých hrobech), v sedmém násilníci, v osmém podvodníci, falešní proroci, v devátém zrádci a vrazi. Na dně sídlí Lucifer. Básník se během putování setkává s mnoha přáteli i odpůrci, vladaři i filozofy, diskutuje s nimi, soudí je, kritizuje.
- Očistec má podobu ostrova s horou. Básník prochází nejprve před očistcem a poté sedmi pásmy očistce, která značí sedm hlavních hříchů. Pyšní lidé se sklánějí pod tí¬hou balvanů, závistiví mají sešity oči, hněviví musí zpívat oslavný hymnus na Boha, leniví projevují pokání nesmírnou horlivostí, v kruhu nestřídmých stojí strom s ovocem, ale větve jsou příliš vysoko, zhýralci musejí procházet plameny..."

Práce přesahuje látku střední školy, obsahuje velkou řadu méně známých autorů. Navíc je práce doprovázena velkým množstvím obsahů děl.
Velmi vhodný studijní materiál k maturitě.