1.

Úvod

2.

Doba

3.	Životopis a dílo

4.	Přínos pro filozofii dané doby

5.	Přínos pro filozofii dnešní doby

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

"III. Životopis a dílo

Henri Bergson se narodil 18. října 1859 v židovské rodině v Paříži. Jeho předkové pocházeli z Litvy. V mladistvém věku vstoupil Lyceé Condorcent, jedno z největších gymnázií, kde byl též uveden do filozofie. Záhy se projevil jeho sklon k matematice. Roku 1877 jako žák „Classe de mathématiques élémentaires“ obdržel velkou cenu za rozšíření matematické úlohy, která byla zveřejněna v odborném časopise. Vynikal i ve vědách exaktních jako duchovní, a dlouho mezi oběma kolísal, až zvítězily vědy přírodní a filozofie. Vedle H. Driescheho byl Bergson předním zástupcem a obhájcem moderního vitalismu. Vyučoval na École normale sepérieure a od roku 1900 byl profesorem filozofie na Collége de France, přednášel v Anglii a Americe. V Paříži jeden čas patřilo „aller au Bergson“ v překladu „Chodit na Bergsona“ – chodit na jeho přednášky, které byli vynikající dokonalým stylem patřilo k největší intelektuální módě i mezi dámami. Jeho věhlas pronikl i do ciziny, a tak byl hojně zván k přednáškám na zahraničních univerzitách. Roku 1914 se stal členem slavné Francouzské akademie. Roku 1927 získal Nobelovu cenu za literaturu. Bergsonovo rozsáhlé dílo ve Francii vycházelo v mnoha vydáních a také bylo překládáno do cizích jazyků, mimo jiné i do češtiny. Bergson výrazně ovlivnil francouzské myšlení dvacátého století. Henri Bergson zemřel roku 1941 za německé okupace, když pohrdl výhodami nabízenými okupanty. Prohlásil se za solidárního s ostatními kolegy.

Henri Bergson napsal velmi rozsáhlé dílo. První dílo se jmenuje Čas a svoboda, esej O bezprostředních datech vědomí. Henri Bergson se v této knize zabýval pojmem reálného trvání, tedy skutečného trvání čily změny a taky svým geniálním objevem záměny reálného času jeho symbolem – prostorem. Druhé dílo se jmenuje Hmota a paměť ve které se jedná o vztah duše a těla. Třetí základní a nejslavnější dílo je Vývoj tvořivý, obsahuje rozšíření reálného trvání na celý vesmír a teorii životního elánu. Další kniha je Smích, hlásající že komično záleží na ztrnulosti. V knize Vnímání změny tvrdí , že „všechna realita je změna“. Poměr duše a těla, zvláště ve snu studuje v knize Duchovní energie. Všeobecnou teorii relativity kritizuje v knize Trvání a současnost. Překvapením pro svět byla Bergsonova etika, která vyšla pod titulem Dvojí pramen morálky a náboženství. Bergsonův mysticismus má silný nádech sociální. Touto etikou také vyvrcholilo i skončilo jeho dílo.

Henri Bergson je filosofem svobody. Jest ryze francouzským kontingentistou. Toto hnutí vzniklo z odporu proti univerzální platnosti zákona kausality a patřili k němu nejen odborní učenci,ale i filosofové z povolání, kteří chtěli chránit svobodu i pro jevy fiskální."