1.	Základní životní data

2.	Dílo J.M. Keynese

3.	Ekonomické teorie

4.

Závěr

5.	Použitá literatura

"Keynesova teorie znamenala zásadní obrat ve vývoji makroekonomie a vytvářela základní předpoklady pro vybudování nového paradigmatu v ekonomi. Tyto předpoklady však nebyly plně využity a v ekonomii hlavního proudu se prosadila neoklasická interpretace Keynesova teoretického odkazu v souvislosti s nástupem neoklasické syntézy, jež se stala převažující tendencí v vývoji keynesovství po II. Světové válce až do poloviny 70. let.

Keynes chápal svou Obecnou teorii jako obecnější teoretickou koncepci, než jakou je neoklasická ekonomie, protože umožňovala vysvětit rovnovážné stavy ekonomiky při neplném využívání zdrojů, zatímco neoklasická ekonomie dokázala adekvátně vysvětlit pouze stav rovnováhy při plném využívání zdrojů. V jeho pojetí se národní důchod ekonomiky stává veličinou determinovanou vývojem efektivní poptávky kriticky závisející na investičních rozhodnutích podnikatelů.
Keynesův přístup a výsledky jeho teorie však byly neoklasickými ekonomy odlišně chápány a interpretovány. Již v prvních reakcích neoklasických ekonomů na Keynesovu Obecnou teorii se objevuje snaha obrátit vztah mezil neoklasickou a Keynesovou teorií.

Hicks a později ještě důsledněji Modigliani sehráli v těchto snahách rozhodující úlohu, protože se jim podařilo prokázat, že je možno Keynesovu nedobrovolnou nezaměstnanost vyvodit i z principiálně neoklasického modelu. Tento výsledek může nastat, pokud bude splněna alespoň jedna z následujících podmínek:


1. Peněžní mzdy jsou nepružné směrem dolů, a proto nemůže docházet k vyčišťování trhu práce, který je jinak modelován na základě typicky neoklasických předpokladů. Pokud jsou mzdové sazby pružné, dostává se trh práce do rovnováhy, při níž nemůže nedobrovolná nezaměstnanost existovat. Jsou-li však reálné mzdy směrem dolů nepružné a přesahuje-li úroveň vyčišťující trh práce, bude na jedné straně užitek z reálné mzdy vyšší než ocenění volného času, což vede k vysoké nabídce práce, zatímco vysoká reálná mzda převyšující mezní produktivitu práce vede k poklesu poptávky po práci. Důsledkem pak je nedobrovolná nezaměstnanost.
2. Nastane situace pasti likvidity, kdy je poptávka po penězích dokonale elastická při úrokové míře převyšující úrokovou míru při plné zaměstnanosti, což brání dalšímu poklesu úrokové míry.
3. Poptávka po investicích je necitlivá na úrokovou míru, což znemožňuje úrokové míře uvést investice do rovnováhy s úsporami na úrovni plné zaměstnanosti.

Pokud není žádná z těchto podmínek splněna, bude neoklasický model generovat tradiční rovnováhu při plné zaměstnanost.

V Obecné teorii můžeme skutečné nalézt stavební kameny, z nichž byl tento přístup vyvozen. Keynes se na několika místech zabývá problematikou nepružnosti mezd směrem dolů, zabývá se problémem později označených pojmem past likvidity a z Keynesových úvah o vztahu investic a úrokové míry lze rovněž snadno vyvodit představu, že v případě jejich nízké citlivosti na úrokovou míru bude narušen neoklasický mechanismus vyrovnávající úspory a investice. Tyto dílčí úvahy jsou však vytrženy z celkové Keynesovy teoretické koncepce a jsou interpretovány v jiném metodologickém a teoretické rámci, čímž nabývají nové povahy. V tomto pojetí se klade důraz na reálné veličiny a vztahy mezi nimi, zatímco peněžní aspekty Keynesovy teorie jsou zatlačovány do pozadí. S ni i byl potlačen i jeden z rozhodujících charakteristických rysů Keynesovy Obecné teorie, jímž je faktor nejistoty a očekávání úzce spjatý s úlohou peněz a s investičními rozhodnutími podnikatelů."