1.	Pojem interpretace

2.	Úloha interpretace práva v procesu právní regulace

3.	Interpretace práva a zákonnost

4.	Druhy interpretace práva

5.	Realizace práva

6.	Pojem aplikace a obecné otázky

7.	Aplikační proces

8.	Procesní právo

9.	Občanské soudní řízení

10.	Analogie (obdoba)

"9. OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

- Civilní soud a jeho příslušnost
 základní zásady civilního řízení jsou nezávislost soudů a rovnost účastníků soudního řízení
 soudy sestávají ze soudců z povolání, přísedících, soudního tajemníka a zapisovatele
 k nabytí soudcovského úřadu je nutné být zletilý, bezúhonný a mít státní občanství
 existují samosoudci nebo senáty (záleží na tom, zda rozhodnutí záleží na jednotlivci neb na sboru). Předsedou senátu může být pouze soudce z povolání
 Okresní soud je povoláván k rozhodnutí ve věci, dále se odvoláváme na Krajský soud a nakonec na Nejvyšší soud.
 Příslušnost soudu závisí na místním (bydliště žalovaného nebo jednoho z nich) a věcném hledisku

- Účastníci řízení
 Snad v každém právním sporu lze rozlišovat tři strany:
a) žalobce, domáhající se ochrany od státní moci pro jeho skutečný, domnělý nebo ohrožený nárok
b) žalovaný (odpůrce)
c) soud, který jménem státu rozhoduje o poskytnutí nebo odepření ochrany
 žalobce a žalovaný = procesní strany
 procesní způsobilost – možnost samostatného jednání před soudem. Pokud strana tuto způsobilost nemá (např. nezletilí), může ji zastupovat zákonný zástupce nebo opatrovník
 advokáti – státem uznalí zmocněnci. Strana se jimi dá zastupovat v případě, že potřebuje práva znalého zmocněnce

- Řízení před soudem I. Instance
 Soudní řízení spočívá především v dispoziční zásadě (soud může pravidelně zahájit jednání na návrh strany a nemůže jí přiřknout víc, než žádá)
 Zásada veřejnosti – jednání je veřejně přístupné
 Zásada ústnosti – soud je vázán hlavně na ústní projev stran
 Celé řízení má tři stadia
a) přípravné - zahajuje se žalobou, obsahující petit: co žalobce chce přiřknout a označení okolností, prokazujících nárok. Žalobu lze vzhledem k jejímu účelu rozlišit na určovací a na plnění
b) ústní projednání věci – zahajuje se vyvoláním věci, strany podávají návrhy, nabízejí důkazy (pro zajištění objektivity je nutné jejich náležité provedení) a přednáší právní vývody. Jednání řídí předseda senátu a vede o něm protokol.
c) Rozhodnutí sporu - po skončení důkazního řízení soud vynese rozsudek (nejčastěji obsílkou do vlastních rukou)"

Práce má heslovitou formu.