1.Veřejná ekonomika, teoretická východiska, tržní ekonomika, smíšená ekonomika
2.Veřejné statky v ekonomice, členění veřejných statků, význam, zabezpečování
3.Externality, typy a příčiny, charakteristiky statku pod ochranou (poručnického)
4.Význam teorie veřejné volby a její aplikace, aktéři
5.Pravidla hlasování, rozhodování v přímé a zastupitelské demokracii
6.Veřejná správa jako manager veřejné ekonomiky, struktura veřejné správy,právní postavení krajů a obcí
7.Veřejný sektor , vymezení, definice, faktory působící na jeho velikost
8.Veřejný sektor a teorie potřeb, efektivnost ve veřejném sektoru
9.Organizace a podniky ve veřejném (vládním) sektoru, organizační složky a příspěvkové organizace
10.Občanský sektor – geneze a vymezení v ČR
11.Specifika nevládních neziskových organizací, stávající právní úprava, zdroje financování
12.Veřejná politika a její pojetí, vztah s veřejnou ekonomikou
13.Veřejné finance, pojmy, funkce, principy, význam
14.Soustava veřejných rozpočtů, veřejné příjmy a veřejné výdaje
15.Rozpočtová skladba, rozpočtový deficit, veřejný dluh, mezinárodní veřejné finance
16.Veřejné zakázky, zákon o veřejných zakázkách, typy zakázek, zadávací řízení
17.Koncesní zákon, koncesní řízení, koncesní smlouva a projekt
18.Veřejné investice a veřejná podpora, PPP
19.Veřejná informatika, informace ve veřejné správě, svobodný přístup k informacím, principy, informační systémy
20.Veřejná kontrola, význam, pojetí kontroly,typy kontroly, kontrolní orgány

"Efektivnost veřejného sektoru
Dosažení efektivnosti při řízení veř. sektoru je velkým problémem, jelikož hlavním projevem veřejného sektoru je tendence k neefektivnosti. Pro hodnocení musíme volit specifické metody a nástroje.

Metody a postupy, které vedou k objektivizaci a efektivnosti vynakládaných výdajů ve veřejném sektoru.
- komparativní metody
▫ komparace v čase – zvolený subjekt je sledován v různých časových intervalech (ekon. rozbory hospodaření)
▫ prostorová komparace – druh výdajů je porovnáván mezi subjekty (subjekt A se srovnává ze subjektem B)
- normy (právní, technické), výkony (pracovníků, institucí vyjádřeného k nákladům na jednoho pracovníka), standardy (stanovení standardu pro poskytování veřejné služby - např. stanovení standardů pro vzdělávání, v jaké standardní úrovni by ta služba měla být poskytována a k tomu by to mělo být posuzováno na základě té efektivnosti k poměru těm nákladům - např.zajištění dopravní obslužnost, jak často by měla být zajištěna - autobusový jízdní řád a využití jednotlivých linek v čase - bus co 10 min. nebo stačí 1x za hodinu - pak určit zda je to efektivní-neefektivní, nebo kropení ulic - v létě větší četnost, v zimě není potřeba, údržba veřejných prostranství - určit si jak často by měla být udržována??? Určitě jinak v zimních a jinak v letních měsících .... vše určit tak, aby to mělo nějakou efektivnost v rámci celku a nákladů na jednotlivce vůči vynaložených prostředkům které na to plynou a určit si pak zda by nebylo vhodnější vložit prostředky někde jinde, ...např.neefektivnost v rámci vzdělání-někdo vystuduje např.hotelovou školu a pak pracuje třeba ve zdravotnictví, nebo útěk ze soukromého do veřejného sektoru = přelomení mostů)
prováděno pomocí kvantitativního výkonu (počet absolventů v urč. roce, poč. ošetřených pacientů)
- kalkulace (kalkulace v rámci vnitřního systému financování) - předpokládá vedení účetních záznamů o všech nákladech. Z toho pak určíme náklady na jednotku výkonu
- hodnocení výdajů občany (na zastupitelstvech občané mohou vnést své dotazy čí připomínky)
- komplexní audit (interní-externí) – závěrečný účet = finanční vyrovnání za předchozí hospodářský rok. V obci či kraji je audit předkládán na vědomí obecnímu zastupitelstvu.
Pozn. Audit – prověření efektivnosti hospodaření

9. Organizace a podniky ve veřejném (vládním) sektoru, organizační složky a příspěvkové organizace

Členění z hlediska postavení subjektů působících ve veřejném sektoruČR:

1. Státní a komunální podniky
Česká pošta, Lesy ČR
Provozují podnikatelskou činnost s majetkem státu
Státní podnik je jakýkoli hospodářský subjekt vlastněný v rozsahu 50 a více % ústřední vládou nebo místními orgány (a.s.). Vznikly výstavbou financovanou státem nebo znárodněním.

2. Organizační složky
▫ státu napojené na státní rozpočet (OSS, viz.zákon myslím 41, 218/2000 Sb. -viz.str.86)
▫ územních samospráv nepojených na příslušný územní rozpočet (úpravou org.složek se věnuje zákon 250/2000 Sb. - viz.str.89)
- jsou to organizace které jsou zcela napojeny na státní rozpočet, zabezpečují nám prioritně čisté veřejné statky, např. Ministerstva
- zřízené specializované organizace k plnění úkolů ústředních orgánů
- organizační složky státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu nebo rozpočtu zřizovatele
- její příjmy a výdaje musí souviset pouze s činností vymezené ve zřizovací listině, příjmy i výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu
- OS by měly zajišťovat čisté veřejné statky
- rozpočet je součástí jejího zřizovatele
3. Příspěvkové organizace
▫ státu
▫ územních samospráv
- zřizují ústřední orgány (ministerstva) a PO hospodaří s prostředky získanými hlavní činností a jinou činností – hospodářská činnost
- dostává pouze příspěvek ze státní rozpočtu, rozpočet PO může zahrnovat pouze náklady a výnosy, jež souvisí s poskytovanými službami
- zabezpečuje nám smíšené veřejné statky
- PO je povinna plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovat finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. PO mohou vytvářet města i obce (PO státu, PO krajů a obcí).
- PO svým charakterem své hospodářské činnosti tvoří jakýsi přechod mezi OS, které jsou svým rozpočtem přímo vázány na svého zřizovatele a mezi ziskovými či podnikatelskými subjekty, jejich náplní je podnikíní a tvorba zisku"