1.	Počátky realismu v české literatuře

1.1

Znaky

2.	Karel Havlíček Borovský

3.	Božena Němcová

“ POČÁTKY REALISMU V ČESKÉ LITERATUŘE
- umělecký směr 2. pol. 19. st., nenastupuje z cela naráz, z počátku se mísí s romantismem

znaky :
 zabývá se a vychází ze skutečnosti
 typizace = zachycování příznačných, charakteristických jevů
 autor je ve funkci pozorovatele, vypravěče
 autor musí být objektivní
 nové výrazové prostředky – hovorová řeč, archaismus, nářečí
 kritika nedostatků ve společnosti

Karel Havlíček Borovský
- autor 2. čtvrtiny 19. st.
- novinář, prozaik, básník
- po nevystudování na teologické univerzitě (církvi), zanevřel na církev a odchází jako vychovatel do Ruska

Obrazy z Rus – sepsané postřehy a zážitky z Ruska, autor využívá styl umělecký i publicistický, všímá si společenských vztahů, kritizuje společenské poměry i carskou samovládu

po svém návratu z Ruska se Borovský věnuje publicistické činnosti :
 1. redakce = Pražské noviny – noviny zpolitizoval (informace o různých formách vlády), informace o snaze národa získat samostatnost => tím mu začali problémy, součástí novin byli přílohy, které měli vychovávat,
literární příloha Česká včela a její jedna část Žihadlo = část kritická

 2. redakce = Národní noviny – kritika slovanské národnosti, satirická příloha Šotek,výbor některé jeho články shrnul do knihy Duch Národních novin
 3. redakce = Slovan – věnoval se politickým otázkám, to však vadilo politikům a cenzuře, veden tiskový proces, ve kterém se Borovský obhájil a byl internován (odvezen) do Brixenu

je tvůrcem epigramů = nápis, krátká básnická sbírka :
v 1 části navozuje atmosféru a v 2 zaujímá stanovisko, obsahuje 5 dílů, je zde pointa (na konci epigramu), mají satirický ráz, je věnována :
 národu nebo vlasti
 církvi
 panovníkovi
 múzám
 celému světu

vytvořil 3 rozsáhlé básnické sbírky, které se šířili opisem:

Král Lávra – vzniká na motivy staré irské pohádky o králi s oslími uši, kritizuje panovnickou zvůli (ješitnost, hloupost), objevují se prvky národní (čeští hudebníci), satirická skladby, kritika absolutictické vlády, vítězství rozumu nad hloupostí, postavy : král, holič Kukulín, čeští muzikanti

Křest sv. Vladimíra – jde o torzo, toto dílo není dokončeno, námět si půjčil ze skutečnosti – šíření křesťanství v Rusku a ničení starých pohanských soch bohů, nalezneme satiru na církev i na panovníka (car Vladimír – zpupný, omezený násilník),

Tyrolské elegie – nejde o elegii, ale o satiru, vyprávění cesty do Tyrol,
apostrofa = začíná oslovením a vypráví to měsíci"