1.	Výklad pojmů

1.1	Kapitalismus

1.2	Civilizace

1.3	Nová civilizace

2.	Nový kapitalismus

2.1	Etika minulosti

2.2	Etika současnosti a budoucnosti

3.	Přírodní kapitalismus

3.1	Brzdy rozvoje

3.2	Ekonomické principy

3.3	Strategie rozumu

4.

Na závěr

5.	Použité materiály

"Současný americký antropolog John H. Bodley píše, že „hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské moci, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem.“ Jinak řečeno, v civilizaci existují instituce jako církve, korporace a armády proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím elitám.
To ovšem není nic až tak nového. Už v dávné (i méně dávné) minulosti se lidé starali o sebe samotné, o své vlastní a okamžité potřeby (a tedy o zisk, který slouží k uspokojování těchto potřeb) podstatně více, než dlouhodobé a rozsáhlé zisky pro všechny. Co jiného v sobě skrývá oblíbené rčení „bližší košile než kabát“? Uvedu několik příkladů z dob, kdy zisk nebyl poměřován konkrétní finanční hodnotou, ale jednalo se spíše o zisk ve smyslu uchování společenských a kulturních standardů a zvyšování nebo alespoň udržování osobní prestiže vůdčích osobností společenstev, které mělo za následek brzký zánik těchto kultur, nebo byly spojeny s environmentálními problémy, které mnohdy ani dnešní, relativně vyspělá společnost není svými rekultivačními možnostmi schopna eliminovat, ať už se jedná o kulturu Velikonočního ostrova, která kvůli rozhodnutí svých vůdců, zajatých v okovech svých zvyklostí a rituálů, vykácela všechny stromy na ostrově, čímž došlo k celkové změně klimatických podmínek a erozi půdy a následnému zániku celé tamní společnosti, nebo o mayskou kulturu, která v podstatě pohltila sama sebe, a to v téměř všech významech tohoto slovního obratu, pouze na základě rozhodování svých elit.
Zde je ovšem možno zmínit i opačné extrémy, jako bylo například upřednostnění kulturních zvyklostí a především hrdosti národa Vikingů v Norsku nejíst ryby, které pro ně mohly znamenat záchranu před hladomorem, a dali přednost vyhynutí, než by slevili ze svého hodnotového žebříčku.
Přesto samozřejmě existují také kritiky dnešní civilizace, jako například anarchistická kritika původu a vývoje civilizace, jejíž stoupenci - primitivisté tvrdí, že změna z lovecko-sběračské k zemědělské formě obživy přinesla s sebou společenskou stratifikaci, násilné ovládání lidí, a vzájemné odcizení. Rádi by viděli návrat k „necivilizovanému“ způsobu života skrze de-industrializaci, zrušení specializace a dělby práce, a upuštění od technologie. Někteří vidí kořen zla civilizace v průmyslové revoluci, jiní zase poukazují na problematické důsledky monoteismu, gramotnosti, používání kovových nástrojů, atp. Odcizení vůči přírodě a shromažďování nadbytečných majetkových rezerv je také částí této kritiky. Primitivisté chtějí skončit s civilizací a vrátit se k životu v divočině, což je však přístup zjevně nemožný a za současného stavu společnosti nerealizovatelný."