1.	Seznámení s osobností Jana Masaryka

1.1.	Dětství a mládí

1.2.	Diplomat Jan Masaryk

1.3.	Jan Masaryk v exilu

2.	Od války k únoru

3.	Jan Masaryk a zahraniční politika

4.

Přílohy

4.1.	Obrazová příloha

4.2.	Složení Třetí vlády národní jednoty (jmenování 2. 7. 1946, demise 25. 2. 1948)

4.3.	Složení vlády (jmenování 25. 2. 1948, demise 15. 6. 1948)

4.4.	Uznání Československého národního výboru britskou vládou - projev Jana Masaryka ze dne 22. 12. 1939

"IV. Seznámení s osobností Jana Masaryka

1.1 Dětství a mládí

Myslím, že by bylo vhodné zmínit základní okamžiky života Jana Masaryka jak po soukromé stránce, tak i politické.
Jeho příchod na svět byl v Masarykově rodině očekáván s velkým napětím. On schopný a ctižádostivý profesor na pražské univerzitě, i ona ‚,Američanka‘‘, která věřila v mužovu sílu. Tehdy už měli syna Herberta a dceru Alici. Třetí dítě se jim narodilo 14.září 1886 v Praze na Vinohradech, ve Vile Osvěta. Byl to chlapec a dostal jméno Jan. V té době bylo zvykem, že jméno v rodině určoval otec. Tomáš Garrigue Masaryk pojmenoval své třetí dítě podle muže, kterého si v českých dějinách vážil nejvíce- po Janu Husovi.
V roce 1892 nastoupil Jan Masaryk do obecní pětitřídky u sv. Mikuláše, po té přešel z obecné školy na malostranské reálné gymnázium v dnešní Hellichově ulici. Zde se jeho prospěch zhoršil. S potížemi se propracoval nejdále do tercie, ale roku 1900 se musel se školou rozloučit. Jednalo se o léta hilsneriády, a tak se dá předpokládat, že zhoršení prospěchu mohlo být vzpourou reakcí na nepřízeň školního prostředí.
Otec pomohl svému synovi tím, že mu zařídil přijetí na prestižním Akademickém gymnáziu. Jan si tehdy svým propadnutím de facto polepšil. Další rok a půl studoval na gymnáziu jako privatista, tzn. , že se doma učil s matkou a do školy docházel pouze na zkoušky. Po návratu do normálního studia u něho došlo k obrovskému propadu v prospěchu. Jan nebyl tehdy po otci, neměl tolik pevné vůle a cílevědomé energie. A tak se stalo, že gymnaziální studia v roce 1906 nedokončil moc slavně. ‚,Když se propracoval k závěru školy byl už prakticky na dně: v sextě měl reparát z latiny, v septimě z fyziky, opakovaly se i výtky ohledně špatného chování . V oktávě obdržel nepříliš dobré vysvědčení. “ 1 Přesto, že nemohl podstoupit ústní maturitní zkoušky, tak je třeba si uvědomit, že školní prospěch a skutečné znalosti Jana Masaryka, to jsou dvě naprosto rozdílné veličiny.
V nastalé situaci bylo nutné rozhodnout, co dál? T.G.Masaryk usoudil, že další studia v Praze by synovi neprospěla, a tak bylo tedy rozhodnuto, že Jan půjde do Ameriky na zkušenou a bude pracovat. Za Atlantik hlavně proto, že najde zázemí u členů rodiny Garriguových a u přátel, které tam oba rodiče měli. Důležitým faktorem bylo, že Jan znal jazyk země.
Do USA odjel právě dvacetiletý Jan Masaryk v říjnu roku 1906. Zpočátku pro něho byla Amerika trpkou zkušeností. V New Yorku se zprvu usídlil v Belvedere House. Tehdy psal matce, že nemůže chodit na koncerty, že se při hudbě ‚, rozbrečel touhou po domově‘‘. A pak již začíná fyzické utrpení, které se táhlo celým jeho životem- bolavé rameno. Jan se nemohl sám ani holit a hrát na piano. Své dopisy z New Yorku psal Jan Masaryk několikrát týdně, většinou matce a občas sestře Alici. Nejčastěji prosil o peníze na šaty, na to, aby mohl vzít známou dívku do divadla a zvláštní byly i plynulé přechody do předsevzetí: ,,Až najdu byt, teta Alice mi obstará piano, tak bych chtěl taky nějakou školu, abych mohl učit na klavír‘‘, ,,budu chodit do večerních kurzů…“ 2 O četných Janových přáních doma rozhodovala matka se sestrou Alicí. Alicina rada Charlotte Masarykové byla kategorická: ,,Pozor, žádné sliby ohledně peněz nepřijímat, za žádnou cenu, dokud není pět dolarů vyděláno, dotud nejsou.‘‘

Práce obsahuje tabulky a bohatý obrazový materiál. Projev Jana Masaryka vychází z: http://prague-guide.wz.cz/en/DOCUMENTS/radiospeechmasaryk22-12-1939.htm.