1.	Definice managementu

2.	Výkon řízení

3.	Manažerské funkce

4.	Management základní, střední a vrcholové úrovně

5.	Státní soukromý a neziskový sektor

6.	Neziskové organizace

6.1

Vznik

6.2

Cíle

6.3

Vize

6.4	Poslání a jeho revize

7.	Neziskovost

8.	Občanská sdružení

9.	Obecně prospěšné společnosti

10.

Nadace

11.	Účelová zařízení církví

12.	Lidé v neziskových organizacích

12.1	Dobrovolníci

12.1.1

Kdo jsou

12.1.2

Co dostávají za své služby

12.1.3

Kde pracují

12.1.4

Získávání a motivace

“ Poslání neziskové organizace říká, o co tato organizace usiluje. Poslání dává činnosti organizace směr a zdůvodňuje její bytí. Nejobvyklejším posláním organizací v neziskovém sektoru je ovlivňování podmínek života lidí ve společnosti. Nejčastěji se tak děje cestou objevování, pojmenovávání a zvládání konfliktních rysů soužití lidské pospolitosti.
Konflikty ve společnosti mívají různou podobu. Někdy se v jejich rámci lidé bijí za svou pravdu a snaží se dosáhnout splnění svých zájmů a svých představ o řešení konfliktu (pak můžeme mluvit o sporech). Jindy jsou lidé postaveni před nutnost řešit potíže, které se jich týkají stejně a bez rozdílu. Potom spíše než by prosazovali svá „jediná správná“ řešení, snaží se společnými silami najít řešení objektivně nejlépe (potom můžeme mluvit o problémech).
Bývají to skutečně spory nebo problémy, pod jejichž přímým nebo nepřímým vlivem vznikají jednotlivé neziskové organizace; s jejich řešením se vyvíjejí a po jejich případném vyřešení se transformují nebo zanikají.
Spor či problém, který dá impuls ke vzniku neziskového subjektu, může spočívat v postavení nějaké menšiny ve společnosti (fyzicky či mentálně postižení, oběti trestných činů, drogově závislí, národnostní menšiny atp.), může odrážet prostou skutečnost, že pro některé aktivity se více hodí skupina než jednotlivec (kolektivní sporty, některé aktivity v oblasti kultury atp.), anebo se může odvíjet od vztahů společnosti vůči jejímu okolí (ekologické konflikty, solidarita s obyvateli vzdálených oblastí postiženými válkou či živelní pohromou, úsilí o zlepšení podmínek života zvířat atp.).
Cílem neziskné organizace je potom buď prosazovat svůj pohled na věc (a tedy i vlastní názor na řešení takového konfliktu), anebo hledat či usnadňovat hledání dobrého, objektivně spravedlivého a maximálně funkčního řešení – to podle toho, zda konflikt vnímá jako spor nebo jako problém.
Neziskové organizace, ať již jsou ducha a poslání „bojovného“ nebo „smířlivého“, působí svým označováním a řešením společenských konfliktů vlastně v roli jisté zdravotní policie společnosti, podobně jako datel v lese.
Nalezením, pojmenováním a následným řešením sporů a problémů se odstraňuje ona nebezpečná revoluční třaskavost, kterou je neřešený konflikt nadán. Včasným řešením těchto konfliktů je umožněna změna, která sice poněkud posunuje rovnováhu (tedy stav) společnosti trochu jinam, ale nenapadá a nelikviduje její stabilitu (tedy schopnost stav rovnováhy nalézt a obnovovat).
Neziskové organizace, nejsou samozřejmě jediné, které se zasluhují o to, že motor vývoje společnosti může pracovat bez nebezpečných výbuchů. Tvoří však důležitou součást včasné diagnózy těch konfliktů, které stejně musí projít tímto motorem. Je-li diagnóza skutečně včasná, působí konflikty v motoru vývoje jako ušlechtilé palivo, ne jako nebezpečná výbušnina."

Práce by si vzhledem k obsažnosti zasloužila výraznější logické a grafické členění.